Teologie: Jídlo a Bible 1.

První díl seriálu o jídle.

Teologie

Jídlo a Bible 1

Pro maso do chrámů nelez!

Nikdy v minulosti nebylo tolik všelijakých diet a různých způsobů stravování jako dnes. Některé diety jsou ujeté a jak se z ničeho nic objevily, tak také po čase zmizí. Některé vznikají jako marketingový produkt, kterým se potřebují zviditelnit hvězdy šoubyznysu. Některé jsou vyloženě nebezpečné a je jen štěstí, že takové stravování nikdo dlouhodobě nedá.

Vedle většiny lidí, kteří diety drží, aby zhubli, jsou také takoví, kteří se v jídle omezují z přesvědčení. Třeba nechtějí ubližovat jiným živým tvorům a tak ze svého jídelníčku vypustí veškeré maso. Jsou i tací, co se stravují především v souladu se svým náboženstvím.

Diet je prostě spousta a těžko se v tom člověk orientuje. Která je ta správná? Která mi pomůže shodit pár kil? Která mi dodá potřebnou energii a zlepší můj zdravotní stav? Která je ohleduplná k životnímu prostředí, k jiným lidem, k hospodářským zvířatům? Která je v souladu s původním Božím záměrem? A co na to Bible?

Možná už jste narazili na tzv. Biblickou dietu nebo rovnou Boží dietu. Někdo se už mohl setkat s metodou stravování a půstu podle biblické knihy Daniel. V USA je dost lidí, kteří mají za to, že Bible má odpověď na všechny otázky, tak proč v ní nehledat i správnou dietu, že?

Osobně si nemyslím, že je to tak jednoduché. Bible není kuchařka a navíc se způsob stravování v průběhu staletí, kdy biblické texty vznikaly, měnil. Přesto ale stojí za to do knihy knih nahlédnout. Najdeme tam totiž hned několik opěrných bodů, které nám mohou pomoci, abychom se v otázce jídla zorientovali.

Tento seriál o jídle a Bibli vzniknul na základě příspěvku prezentovaném na „pastorálce“ neboli setkání kazatelů a kazatelek dne 19. 9. 2021 u Lovosic. Záměrem není popsat jediný možný správný způsob stravování, žádný takový není, spíš ukázat na biblická svědectví, postoje některých postav a vizi budoucnosti, které nám mohou být v otázce jídla inspirací.

Předepisuje křesťanská víra, co se má jíst a co ne?

Křesťanství na rozdíl od jiných náboženství, jako je judaismus nebo islám, žádný seznam zakázaného jídla nemá.

Jedním z používaných argumentů jsou Ježíšova slova:

„Nerozumíte, že nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit, poněvadž mu nevchází do srdce, ale do břicha a jde do hnoje?“ Tak prohlásil všechny pokrmy za čisté (Mk 7,18b–19).

Ježíš reagoval na kritiku ze strany farizeů a zákoníků, kterým se nelíbilo, že učedníci před jídlem neprovedli předepsaný očistný rituál a v důsledku toho jedli „znečistěné“ jídlo. Předmětem sporu ovšem nebyl druh jídla, ten byl nepochybně v souladu s židovskými předpisy.

Ve Skutcích apoštolů 15,29 je zaznamenán výrok, na kterém se shodli „apoštolové a starší za souhlasu celé církve“:

Zdržujte se všeho, co bylo obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve, a konečně smilstva. Jestliže se toho všeho vyvarujete, budete jednat správně.

Zde už jde skutečně o odpoutání se od židovských dietních norem, křesťané pohanského původu jimi nejsou nadále vázáni. Namísto Sinajské smlouvy (Mojžíšovy) je pro ně závazná dřívější smlouva Noemova, určená po potopě celému nově vznikajícímu lidstvu:

Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno. Jen maso oživené krví nesmíte jíst (Genesis 9,3-4).

Z výše uvedeného vyplývá, že jako křesťané můžeme tedy jíst všechno, doslova všechno, co se hýbe. Tedy kromě masa pocházejícího z obětních obřadů v pohanských chrámech, kromě masa servírovaného při pohanských slavnostech spojených často s posvátnou prostitucí (proto je ve Sk 15,29 zmínka o smilstvu).

Což o to, tahle podmínka dnes problém není, maso kupujeme v řeznictví, ne v nějakých chrámech. Ale třeba v církvi v Korintu to problém byl. Musel ho řešit sám apoštol Pavel.

A jak je to s tou krví? Znamená to snad, že si voňavé zabijačkové jelito dát nemůžeme?

O tom všem zas příště.

Máte nějaký postřeh, dotaz nebo poznámku? Napište na facebook Sítě víry!