Přeskočit na obsah
Facebook Twitter
Baptisté – Síť víry
  • BaptistéRozbalit
    • EN – Who we are
    • DE – Wir über uns
  • SboryRozbalit
    • Baptistický sbor Na Topolce
    • Baptisté v Liberci
    • Sbor Petra Chelčického
  • Program akcíRozbalit
    • Baptistická pastorálka
    • Konference 2020
    • OLECUP 2020 – zrušen
  • PublikaceRozbalit
    • Nové knihy, recenze
    • Časopisy
    • Baptisté – literatura I
    • Baptisté – literatura II
    • Studentské práce
  • Teologie
  • Historie
  • NEDĚLNÍ ŠKOLA
  • Baptistická encyklopedie
  • Baptistická knihovna
  • Ženy ve službě
  • Osobnosti baptistů
  • Ze světa baptistů
  • Zamyšlení

Baptisté – Síť víry
Facebook Twitter
Historie

Z historie reformovaných a baptistů na Svaté Heleně 5.

2. února 20219. února 2021

V pátém dílu Z historie reformovaných a baptistů na Svaté Heleně pojednává Michal Pavlásek o svatohelenském světě očima reformovaných farářů z Československa.

Z historie reformovaných a baptistů na Svaté Heleně V.

Z historie reformovaných a baptistů na Svaté Heleně

Svatohelenský svět očima reformovaných farářů z Československa

Do  takovéto vyhrocené situace občasně přijíždí mapovat situaci reformovaného sboru faráři ČCE, jejichž zkušenost a získané poznatky je vedou k  závěrům vyslat ke členům stávajícího sboru, který se v této fázi nejprve po vystoupení většiny ke svobodným a poté i k baptistům přiblížil k zániku, stálého pracovníka na  „vinici Páně“. Důvodem rychlého opouštění sboru byly i špatné zkušenosti, které reformovaní prodělali s maďarskými reformovanými faráři, dojíždějícími na Helenu z Klopodie33, ke které sbor i v těchto letech nadále administrativně patřil34. Katolický učitel Schlögl konflikty vyložil v rovině ryze národní, kdy proti Čechům stojí nepřítel „maďarón“ (Schlögl 1934). Tuto interpretaci následně badatelé přijali, na čemž se dá dobře doložit, že i počáteční denominační spory mezi reformovanými a katolíky byly ve vleku „etno-národní“ optiky, s jakou události prezentovali aktivní šiřitelé osvětově-buditelské mýtotvorby – učitelé Jindřich a Jan Schlöglové. Jejich čtení situací bylo viděním badatelů příjímáno jako jediné východisko dalších rozkolů a denominačního tříštění, čímž tak zvěcňující etnizační tendence konceptu krajanství podporovali.

V  druhé půli 20. let přicházející faráři ČCE totožné události, komentované Schlöglem v národním duchu, nahlížejí jinou rovinou, vycházející z dobové postupující marginalizace sboru přestupováním k  probuzeneckým denominacím. Nebezpečí podle Prudkého pro budoucí chod reformované církve představují hlavně baptisté, kteří vyvstávají z „duchovní výše“ a ze skutečnosti, že právě z řad této denominační skupiny se rekrutují bohatí rolníci i lidé s významným postavením v rámci vesnice35.

Podívejme se nyní, jak bylo náboženské tříštění nazíráno kazatelem Pechem, působícím na Heleně koncem 30. let 20. století: „Náboženský rozkol na Heleně byl způsoben třicetiletou misií sekty Modrého kříže. Hlavními disidenty, kteří z reformova­ných odešli, byla rodina kurátora Kovaříka k sektě Modrého kříže – k svobodným evan­gelíkům přešel, aby podpořil abstinenční hnutí.“ 36

Z obsáhlých zpráv F. Poláka37 je možné vytvořit obraz událostí spojených se zánikem svobodné reformované církve, který byl dosud chápán jako důsledek státního zákazu svobodných. Nově dostupné výpovědi svědčí spíše o vzrůstu vlivu baptistické denominace, vedoucím ke konfliktu dvou náboženských skupin rozdělených otázkou křtu a vzájemnými osobními spory. Dochází tak k denominačnímu tříštění analogickému tomu, k němuž došlo uvnitř reformovaného sboru v 90. letech 19. století, po kterém část obrácených odchází do Bulharska, kde stojí u vzniku Vojvodova. Ve světle Polákových zpráv byl příčinou rozkolu uvnitř svobodných latentní konflikt způsobený důsledným požadavkem na  osobní probuzení ve víře, tak jak je na něm probuzenectví založeno (Katuščák a kol. 1994). Z výpovědi je patrné, proč Prudký nazval Kýšku „otcem baptismu“ na Heleně. „Proble­matický [je] napjatý vztah mezi Kyškou a mládeží, ta se kostelu vyhýbá, již jako kaza­tel svobodné ref. církve mládeži zakazoval vstup do kostela – vadí mu, že nejsou obrá­ceni, stejně jak mladí ref., proto došlo k rozkladu ve svobodné církvi, Kyška totiž vyloučil ze sboru na rok ženu presbytera Skřivánka, když přes zákaz poslala na shromáždění svoji dceru. To vedlo Skřivánka k vystoupení ze svobodné církve a zakládá sbor baptis­tický, z podobných důvodů se k němu se pak přidala větší část sboru, Kyškovi zůstalo věrno jen skupinka žen!“

„Ve skutečnosti příčinou rozkladu svobodných byla kázeň, kterou Kyška prováděl krajně nerozumným způsobem na Skřivánkově ženě a dceři. Velmi zarážející jest v jeho vzpomínkách psaných v době, kdy už působil v kostele reformovaném, že viní církev ref. ze sobecké církevní politiky, jako by církev reformovaná usilovala jenom o trhání kořisti ze svobodného sboru na Heleně.38 Činíme vzhledem ke Kyškovi tento závěr: Příčinou rozkladu svobodné ref. církve na  Heleně nebyl v  prvé řadě zákaz ke shromažďování, nýbrž naprostý úpadek duchovních sil. Svobodná církev ztratila svou vinou mládež. Mezi členstvem navzájem a sborem a Kyškou byly neutěšené vztahy.“

Kazatel Polák ve  svém dopise otevřel zcela novou interpretační rovinu, s jakou na náboženský rozkol lze nahlížet. Koncepci striktně etnickou můžeme nahradit teorií konfliktu, protože se nám nabízí vyhodnocení situace formou analytického modelu „in-group conflict“ (Brewer 1999) v  rámci sociálního prostoru vymezeného katastrem obce Svatá Helena, tj. jako roztržka mezi obyvatelstvem uvnitř lokálního prostředí, kdy zvýhodňování vlastní skupiny a naopak negace druhé jsou dvě strany téže mince (Cairns a kol. 2006, 701). Dvojí charakter in-group konfliktu v  sobě obsahuje dvojí tendence – na  jednu stranu sociální pohyb v důsledku vyjednávání distinkčních pravidel, na druhou stranu staví mezi skupinami mentálně zakoušené meze, jejichž překročení se podaří pouze v  případě přijetí jejich distinkčních znaků jako „svých“. Dědictví probuzenectví importované prostřednictvím spolku Modrý kříž a svobodné reformované církve tak mezi Svatohelenskými nacházelo stále živnou půdu.

V souvislosti s oficiálním zánikem náboženské obce svobodných je pro další náboženský vývoj zásadní, že myšlenka na sjednocení „starých“ reformovaných a svobodných, čili těch, kteří přijali pouze formální záštitu reformovaného sboru, přinesla další náboženské vymezování a konflikty. Sami tito bývalí svobodní přijali záštitu reformované církve pod vlivem rozhodnutí biblisty Kýšky, který sledoval linii institucionálního krytí – tedy pouze formálního připojení naoko jemu i nadále věrných souvěrců.

Michal Pavlásek

­

Poznámky:

33 Obec se sídlem fary reformované církve, pod kterou reformovaný sbor na  Svaté Heleně administrativně patří.
34 Pamětní kniha clopodijského reformovaného sboru Esperesi Kőrlevekk 1881 től 1905 ig. Uložena v soukromých rukou u pana Schmolla, Clopodia, Rumunsko. Kopie v archivu autora.
35 Zpráva Františka Prudkého z roku 1928.
36 Dopis Jaroslava Pecha z 26. června 1939.
37 Zpráva Františka Poláka z 22. srpna 1931.
38 Mluví o Kýškově publikovaném svědectví (Míčan 1931, 112), což mimo jiné ukazuje na fakt, že Míčanův spis byl na Heleně rozšířený.

Sdílejte se svými přáteli a známými:

  • Click to share on Facebook (Opens in new window)
  • Click to share on Pinterest (Opens in new window)
  • Click to share on Twitter (Opens in new window)
  • Click to share on WhatsApp (Opens in new window)
  • Click to share on Skype (Opens in new window)
  • Click to print (Opens in new window)

Navigace pro příspěvek

Předchozí Předchozí
Miluji svoji Bibli: Pán Ježíš miluje děti 1
DalšíPokračovat
Omalovánky Barny a Miluji svoji Bibli

Vyhledávání

Vyhledávání

Tweets by sitviry

Rubriky

Nedělní škola pro dospělé

BAPTISTICKÁ ENCYKLOPEDIE

Rádio Síť víry

Rádio pro děti

LABORATOŘ

Program TV Děti

Program TV 4YOU

Program TV Slovo

Program TV Hudba

Archiv článků

  • 2020’s
  • 2010’s
  • 2000’s

Odkazy

Liberec
Lovosice
Praha
EBF
BWA
SBS

Kontakt

sitviry@gmail.com

Odběr novinek

© 2022 Baptisté - Síť víry

Posun nahoru
  • Baptisté
    • EN – Who we are
    • DE – Wir über uns
  • Sbory
    • Baptistický sbor Na Topolce
    • Baptisté v Liberci
    • Sbor Petra Chelčického
  • Program akcí
    • Baptistická pastorálka
    • Konference 2020
    • OLECUP 2020 – zrušen
  • Publikace
    • Nové knihy, recenze
    • Časopisy
    • Baptisté – literatura I
    • Baptisté – literatura II
    • Studentské práce
  • Teologie
  • Historie
  • NEDĚLNÍ ŠKOLA
  • Baptistická encyklopedie
  • Baptistická knihovna
  • Ženy ve službě
  • Osobnosti baptistů
  • Ze světa baptistů
  • Zamyšlení
 

Loading Comments...