Základy: 12. Církev je větší, než si myslíte
Základy
Křesťanství je největší světové náboženství, a přesto o něm mnoho lidí mnoho neví. Pokud jste jedním z nich, pak je to skvělé místo, kde začít!
Věděli jste například, že křesťanství není o chození do kostela nebo o konání dobrých věcí? Je to o vztahu s Bohem. Tím se liší od ostatních náboženství. Křesťané se nemusí spoléhat na to, že se budou nějak extra snažit, aby byli dobří, ale oslavují skutečnost, že Ježíš dal svůj život místo nás, aby každý mohl mít tento vztah s Bohem jednoduše tím, že mu důvěřuje. Proto se křesťanství nazývá ‚Dobrá zpráva‘.
Sestavili jsme zde několik článků, které vás provedou základy. Pokud ale nevidíte, co hledáte, stačí hledat, nebo ještě lépe, klikněte na náš e-mail sitviry@post.cz a začněte konverzovat se skutečným křesťanem. Rádi zodpovíme jakýkoli dotaz, velký i malý.
Církev je větší, než si myslíte
Křesťanská církev je mnohem větší a rozmanitější, než si možná myslíte.
Představte si na chvíli hlavní ulici vašeho města nebo městské části. Kromě všech obvyklých obchodů, úřadů, radnic a podobně možná v duchu uvidíte několik větších budov, možná s vysokými věžemi nebo špičatými střechami s malými křížky na vrcholu. Kostely!
Ve většině vesnic, městeček a měst se nacházejí obvyklí známí. Anglikánská církev má v Anglii více než šestnáct tisíc kostelů, z nichž mnohé jsou památkově chráněné. Katolických kostelů jsou asi tři tisíce, které se vzhledem k historii nacházejí spíše ve městech a na předměstích a často jsou novější. Dalším obvyklým známým by mohla být metodistická církev, která má asi čtyři tisíce kostelů. Baptisté jich mají asi dva tisíce.
Často je docela snadné poznat, že se jedná o kostely, protože, no, vypadají kostelně. Pravdou však je, že přítomnost křesťanů v Británii je mnohem složitější a často se křesťané uctívají na místech a v prostorách, o kterých možná nevíte, a které mohou vypadat trochu jinak.
Možná jste někdy šli kolem budovy, která vypadala jako skladiště, a viděli jste na boku emblém The Redeemed Christian Church of God. Možná jste šli kolem ve středu večer a slyšeli jste lidi, jak se hlasitě modlí. Tato denominace původem z Nigérie má ve Velké Británii téměř tisíc sborů a rychle roste.
Nebo jste možná šli kolem kostela, který jste kdysi považovali za opuštěný, jen abyste viděli, jak dovnitř vchází několik mužů oblečených v dlouhých sutanách s odpovídajícími dlouhými vousy, slyšeli jste zpívat nějaké žalmy a modlitby pronášené v řečtině, rumunštině, srbštině nebo ruštině.
Možná jste šli boční ulicí a narazili na malý dům setkávání Religious Society of Friends, lidově známé jako kvakeři, jejichž setkání, spíše než plná hlasitých a vášnivých modliteb, jsou často hodinou naprostého ticha.
Možná jste se procházeli kolem budovy s názvem Armáda spásy a slyšeli hrát jemnou dechovku?
Mohli bychom si položit otázku, proč existuje tolik různých projevů této, údajně jediné, křesťanské víry? Věří snad všichni ve stejné věci? Proč někteří zpívají, tančí a křičí při uctívání Boha a jiní používají zvláštní knihy a týden co týden říkají stejná slova? Proč některé z těchto církví opravdu nemluví s jinými církvemi nebo s nimi nevycházejí? Proč nemůže existovat jen jedna církev?
To všechno jsou oprávněné a důležité otázky a odpovědi na ně mají své kořeny v historii. Od počátků církve v příběhu Skutků apoštolů existovala mezi křesťany jak hluboká jednota, tak okamžiky hlubokých neshod. Musíme si přiznat, že tyto okamžiky neshody vedly v některých případech k tomu, že se křesťané k sobě navzájem chovali hanebně.
Bůh však do struktury vesmíru zabudoval hlubokou rozmanitost lidí a věcí, takže bychom se neměli příliš divit, že lidé v celé své rozmanitosti objevují nejrůznější způsoby, jak se vztahovat k Bohu a uctívat ho.
Z historického hlediska existují pravděpodobně čtyři hlavní události v posledních dvou tisíciletích, které vedly k rozšíření mnoha dnešních církví. Téměř všechny církve, které dnes najdeme ve Spojeném království, by uvedly jednu z těchto událostí jako místo, kde nalezly své historické kořeny.
První je datována rokem 451, kdy se východní pravoslavní a zbytek křesťanstva rozdělili na čtvrtém ekumenickém koncilu v Chalcedonu v otázce božství Kristovy osoby.
Druhým je rozkol mezi Východem a Západem v roce 1054, známý jako Velké schizma. Při něm došlo k přerušení společenství mezi římskokatolickou a východní pravoslavnou církví.
Třetí událostí je (záleží na tom, čího pohledu se účastníte) protestantská reformace, která je často datována k 31. říjnu 1517, kdy Martin Luther veřejně sdílel seznam 95 myšlenek o křesťanství, které vyzval k diskusi. V této historické epoše nachází své kořeny mnoho našich církví v Anglii, například anglikánská církev a luteránské církve.
Čtvrtým obdobím jsou počátky moderního letničního hnutí. Tento fenomén začal přibližně na počátku 20. století, ale asi nejlépe se projevil v probuzení na Azusa Street, které začalo v roce 1906 a stalo se na mnoho let velkým duchovním centrem.
Každá z těchto událostí dala vzniknout novým církvím a každá z těchto církví přináší jiný důraz nebo jiné osvětlení chápání a uctívání Boha. Letniční církve například kladou velký důraz na potřebu být naplněn Duchem svatým, abychom mohli vést život plný síly. Příslušníci reformované tradice se často zaměřují na důležitost Písma a chápou, že člověk je spasen pouze vírou.
I když se někdy může zdát, že se od sebe jednotlivé církve v našich zemích velmi liší, ve skutečnosti mají mnoho společného a odhalují různé způsoby vztahu k Bohu a jeho chápání.
Až příště půjdete po místní hlavní ulici nebo se budete procházet po místní čtvrti, mějte oči otevřené pro různé projevy církve, které vyrostly na půdě našich národů. Možná budete chtít některé z nich navštívit, abyste zjistili, jakým způsobem uctívají Boha a co to o něm vypovídá.
-tep-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry