Britská verze víry, hrdě hájená panovníkem, dohlížela na smrtící průmysl obchodu s otroky, obchodování s lidmi a nevýslovná barbarská zvěrstva včetně genocidy v Indii, Africe, Karibiku a jinde.

Zásady

Král Karel III. by měl zrušit svůj titul „Obránce jedné víry“

Jakmile se prach usadí a Charles si uvědomí, že je skutečně králem, mezi první věci, které by měl udělat, je zavrhnout titul „Obránce jedné víry“ (Defender of the Faith). Patrně tak neučiní, ale lidé nesoucí prorocká poselství nemohou mlčet jen proto, že si myslí, že by mohli být ignorováni.

Zde jsou tři důvody, proč by měl nový král tento titul opustit.

Za prvé, určitý člen („the“) kvalifikující slovo Defender – Obránce jediné víry je nešťastný. Pokud si Jeho Veličenstvo přeje bránit víru, může hovořit o obraně své osobní víry – nikoli víry národa nebo monarchie, která tomuto národu vládne, nebo té víry, která se stala národní, protože ji takovou učinil anglický panovník v roce 1534.

Národní víra je vždy problematická; a přestože Spojené království nelze věrohodně obvinit z teokracie, jeho historie ukazuje, jak bílé anglikánské náboženství – ne nepodobné tomu v bílé Americe – umožnilo ohavné zneužívání politické moci, imperiální moci a koloniální moci.

Pokud si Karel III. přeje ponechat myšlenku „Obránce“ ve svém titulu a spojovat ji s tou jednou vírou, měl by tento článek zcela odstranit, a tím se zavázat, že bude obráncem víry jako takové, samé o sobě – což znamená, že bude hájit práva lidí všude a kdekoli vyznávat jakoukoli víru, ke které se osobně hlásí, počínaje množstvím vyznání, které nyní existují ve Spojeném království a v Commonwealthu.

Poté by měl zavrhnout jak představy, tak realitu minulosti: Za prvé, že Anglie má církev („Anglikánskou církev“ ), a za druhé, že hlavou („nejvyšším guvernérem“) anglikánské církve je panovník.

Za druhé, titul „Obránce jedné víry“ zbytečně vytváří myšlenku, že křesťanská víra nebo jakákoli její varianta potřebuje obranu. Ano, jsou lidé ve víře, kteří se cítí povoláni k praktikování apologetiky. Osobně si myslím, že pro to jistě místo je, možná i konfesijně, ale rozhodně ne celonárodně. 

A obrana víry by neměla být úkolem hlavy státu – zvláště sekulárního – v praxi a ve skutečnosti.

Za třetí, tento titul zbytečně vede víru k výkladu, který zahrnuje militarizaci. Přinejmenším tento název ospravedlňuje militantní dobývání moci nad ostatními považovanými za „pohany“. Ve skutečnosti historie dokládá, že „víra“, kterou britský panovník „hájil“, byla od roku 1534 mnohokrát přebita násilím, zejména během staletí kolonizace, otroctví a imperialismu.

Je pravda, že anglický přístup ke kolonizaci, využívající náboženství jako utlačovatelský nástroj, nebyl tak odporný jako Španělů na Hispaniole¹ – tento ohavný přístup, který zanechal v historii jméno a slávu Bartolome de las Casas jako hrdinského reformátora a skutečného obránce integrity své víry a jeho bližních, namísto tehdejší brutální španělské verze „víry“.

Nicméně britská verze víry, hrdě hájená panovníkem, dohlížela na smrtící průmysl obchodu s otroky, obchodování s lidmi a nevýslovná barbarská zvěrstva včetně genocidy v Indii, Africe, Karibiku a jinde.

“Neexistuje žádný způsob, jak by britští a jiní imperialističtí překupníci otroků (kteří si mysleli, že jsou věřícími) v té kapli neslyšeli křik lidí v tom žaláři.”

Žádný důkaz toho není krutější než hrad Cape Coast v Elmině v Ghaně. Kaple – pravděpodobně pro bohoslužby „věřících“ – stojí poblíž žaláře, kde byli umístěni černoši, unesení, obchodovaní a prodávaní lidé ve špinavých a nelidských podmínkách, zatímco čekali na odplutí lodí, které je přenesou přes Atlantik. 

Britové a další imperialističtí překupníci těchto otroků (kteří si mysleli, že jsou uctívači Boha) v té kapli každopádně případě slyšeli křik lidí v tom žaláři. Museli je slyšet; a ani jejich lidství, ani jejich „víra“ je nepohnuly k milosrdenství a spravedlnosti.

Tvrdím, že i toto je nejmenší z britských zrůdností a čirého ďábelství spáchaného v té době ve jménu panovníka a ve jménu té jediné „víry“.

Ohavnost těchto „věřících“ britských militantů (ohavnost, která se v 17. století snadno přenesla na bílé americké náboženství prostřednictvím Britů i dalších Evropanů, kteří se stali Američany) zajistila, že příšerné pracovní podmínky platné pro zotročené v britských koloniích přinesly zemědělské a nerostné zdroje, které obohatily Británii a její monarchii. 

Tyto zkaženosti zaručovaly, že nerosty a drahé kovy z Afriky, čaj a mušelín z Indie a cukr z Karibiku produkované otrockou prací opustily tyto země, přinesly obrovské bohatství do Anglie, zatímco nerozvíjely ale drancovaly Karibik, Afriku a Indii a marginalizovaly původní obyvatele Austrálie a Nového Zélandu.

Možná nějaká autoritativní církevní entita – národní, mezinárodní nebo možná dokonce i baptistická! — by mu mohla, pokud by někdy měla audienci u Jeho Veličenstva krále Karla III., namítat, že je čas upustit od titulu „Obránce jedné víry“ a v duchu pravé víry vyznat hříchy špinavé historie, na kterou dohlížela tato víra a její „obránci“.

“Jak vyznání, tak reparace, jsou základními kameny víry, kterou monarchie hájí.”

Možná sním; ale co kdyby Duch pravé víry zavanul v králi Karlu III. a nedovolil mu odmítnout návrh a poté inspiroval a motivoval své království, národ a britský parlament, aby přijali princip a následně odpovědnost reparací otrokům, které vždy následují po skutečném pokání? Jako příklad, který máme v Zacheovi? Koneckonců, jak vyznání, tak reparace jsou základními kameny víry, kterou podle monarchie hájí.

Pokud se král Karel III. musí něčeho stát obráncem, ať se stane Obráncem lidstva, Obráncem lidské důstojnosti, nebo dokonce Obráncem spravedlnosti. Ale to všechno může být příliš vysoký cíl na to, aby na něj nový panovník dosáhl. 

Je velmi dobře, že král, když byl princem z Walesu, nejen vychvaloval přednosti environmentálního zdraví, ale také vedl iniciativy v boji proti změně klimatu. 

Jako milovník životního prostředí by král Karel III. mohl světu stále dobře sloužit, kdyby se alespoň stal Obráncem Země. Ať tak či onak, starý titul, Obránce jedné víry, musí pryč.

Michael P. Friday

Baptist News Global

Poznámky:

¹ Hispaniola (španělsky též San Domingo) byla první evropskou kolonií v Novém světě, založenou Kryštofem Kolumbem na jeho plavbách v letech 1492 a 1493. Dnes se zde nacházejí dva samostatné státy: Haiti na západě a Dominikánská republika na východě.

Michael P. Friday

Michael P. Friday slouží jako prezident American Baptist Churches of Connecticut a prozatímní kazatel Noank Baptist Church. Je vedoucím stratégem a konzultantem s bývalými kazateli v Trinidadu a Tobagu, Jamajce, Nebrasce, Pensylvánii a New Yorku. Je autorem knihy A neuveď nás do dysfunkce: Dobré, špatné a ošklivé v církevních organizacích a jejich vůdcích.

-van-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry