Ženy ve službě: 78. Gemma Dunningová

 Nemít vzor není výmluvou, proč jím nebýt.

Ženy ve službě

Gemma Dunningová

Na střední škole jsem nepochybně byla otravným dítětem. Vždy zpochybňovat rozhodnutí učitele, vždy vést kampaň nebo něco žádat a vždy prosazovat spravedlnost a stejné příležitosti. Věděla jsem, že jsem povolána vést ke změnám, ale protože jsem vyrostla mimo církev, neměla jsem k tomu žádný biblický rámec, jen hlad po spravedlnosti a touhu, aby se všichni lidi měli dobře.

Měla jsem k ordinaci do kazatelské služby nejdelší cestu, částečně kvůli nedostatku vzorů. Potkala jsem dětské pracovníky, pracovníky s mládeží a komunitní pracovníky, kteří vypadali jako já, s nimiž jsem sdílela hodnoty a další podobnosti … ale ordinovaní kazatelé se zdáli být velmi odlišní než já. Nebo jsem se od nich alespoň velmi lišila. Jak bych také mohla být kazatelkou, když jsem nebyla jako žádný z kazatelů, které jsem znala?

Vyhledala jsem tedy velmi moudrou ženu, v té době vedoucí odboru na Bristol Baptist College. Při setkání u snídaně jsem položila na stůl všechny věci, na kterých jsem napsala, co jsme s Bohem něco prožili, kým jsem byla, smotané zápisky a vzpomínky na své boje. A řekla jsem jí: „Myslím, že jsem kazatelkou, nemyslím si, že bych jí chtěla být, nebo že bych jí měla být nebo že bych jí mohla být”. 

Ve té chvíli odvahy jsem byla natolik odvážná, že jsem mluvila o zkušenostech, souvislostech a příležitostech, které jsem již měla, což znamenalo, že mě Bůh nevolá na novou cestu;, ale že už jsem byla na cestě života, ke kterému mě Bůh povolal.

Překážkou, se kterou jsem se potýkala, bylo, že to ostatní přijímali jako potvrzení kazatelské služby, přestože to vypadalo tak odlišně od těch, kteří byli kolem mě. A když se na mě někdo podíval, na první pohled na mě viděl dary pro kazatelskou službu spíše, než sbor. 

Musela jsem se naučit být dvojjazyčná, vyprávět svůj příběh tak, aby mu rozuměli i ostatní a aby viděli za hranice toho vnějšího. Mám jiný pohled, vyrostla jsem ve světě, měla jsem hlad po spravedlnosti, pastorační srdce a špetku kreativity a věřím, že to všechno jsou dary od Boha, které mě vybavují a umožňují mi hrát svou roli v těle Kristově.

Rozpoznávám, že pokud toto byla moje zkušenost, pak někde za mnou bude vždy nějaká mladší žena, která hledá někoho, kdo vypadá jako ona. Nemít vzor není výmluvou, proč jím nebýt.

Vzrušuje mě, když vidím mladé ženy, které získávají porozumění pro svůj vlastní jedinečný hlas a běží za Kristem svými vlastními cestami, které vypadají trochu jinak než většina ostatních. 

Doufám, že budu vždy kazatelkou, která si všímá cizinců a povzbudí je a připomene jim, že způsob, jakým je Bůh jedinečně stvořil, není prokletím, ale spíše požehnáním a darem pro církev.

Prameny:

https://www.baptist.org.uk/Articles/542026/Gemma_Dunning.aspx

-van-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Síť víry