Musím si každý den připomínat, že jsme lidé, a nejen to, že jsme lidé, ale že je tak důležité uprostřed tohoto pekla neztratit svou lidskost. A zachovat ji, ukazovat ji a demonstrovat ji. Protože toto lidé v tuto chvíli potřebují nejvíce.

Zprávy

Kazatel rozdává chléb starým lidem na Ukrajině a modlí se, aby si zachoval lidskost

Zatímco ukrajinský teolog a pastor Fjodor Rajčyněc podává chléb starším lidem uvězněným v protileteckých krytech, jeho modlitbou je zachovat si lidskost.

„Musím si každý den připomínat, že jsme lidé, a nejen to, že jsme lidé, ale že je tak důležité uprostřed tohoto pekla neztratit svou lidskost. A zachovat ji, ukazovat ji a demonstrovat ji. Protože toto lidé v tuto chvíli potřebují nejvíce,“ řekl Rajčyněc Miroslavu Volfovi, chorvatskému teologovi, který vyučuje na Yale Divinity School.

Tito dva muži – Rajčyněc je bývalý Volfův student, když učil na Evangelikálním teologickém semináři v Osijeku v Chorvatsku – mluvili v podcastu „Pro život slova“, který je produktem Yale Center for Faith and Culture. Rajčyněc je vedoucím katedry teologie na Ukrajinském evangelikálním teologickém semináři, který se nachází na předměstí Kyjeva.

Jejich 40minutový rozhovor nabízí vzácný pohled na to, co Rajčyněc nazýval „reargument“ ukrajinského hájení svobody proti válečné útoku, který vyslal ruský Vladimir Putin.

Rajčyněc, který zažil balkánskou válku, říká, že se tehdy naučil, že ve válce existuje frontová linie, ale také zadní voj. “A v těchto zadních vojích je tolik věcí, které je třeba udělat.” Tolik užitečných věcí. Rozhodli jsme se tedy, že až začne válka, postavíme malou dobrovolnickou skupinu a budeme jen sloužit lidem, kteří válkou nejvíce utrpěli. A to jsou starší lidé.

“Sytíme je, protože jsou ve sklepech,” vysvětlil. “Nemají ponětí, co se děje mimo svět.” A oni tam prostě jsou. Blokováni. Jsou k smrti vyděšení. Tolik z nich by ani ve snu nenapadlo, že ještě v životě zažijí válku. Jsou tam hladoví, bez elektřiny, bez vody. Takže to, co jsme se rozhodli udělat, je, že jsme se rozhodli jen poskytnout pomoc těmto lidem.“

V současné době byla většina mladších matek s dětmi evakuována do západních částí Ukrajiny, řekl, a doufejme, že jsou na cestě jako uprchlíci do Polska, Maďarska a Chorvatska.

Úkolem zadního voje je podle něj „poskytovat potřebné věci. Léky, hygienické potřeby, oblečení, boty. Nedodáváme zbraně ani nic podobného, ​​ale kromě toho existuje mnoho potřeb, se kterými bychom jim mohli pomoci. … Na přední linii hodně záleží. A pokud tam jsou tito lidé, dobrovolníci, kteří pomáhají se všemi potřebnými věcmi, pak lidé v první linii, cítí podporu. A chtějí nás chránit. Chtějí za tyto lidi bojovat a chránit nás.“

Rajčyněc a jeho kolegové ze zadního voje, zejména další duchovní, také jednají s armádou, když procházejí kontrolními stanovišti a vstupují do oblastí, do kterých ostatní nemají dovoleno vstoupit. A při tom zjistili, že i síly, které brání ukrajinský lid mají potřeby, které potřebují naplnit.

Minulý čtvrtek Rajčyněc a dva další duchovní sloužili Večeři Páně skupině vojáků, což je událost dokumentovaná fotografiemi na jeho facebookové stránce. Volf se ho zeptal: „Co se v tu chvíli děje? Co toto společenství znamená a co symbolizuje? … Co v tu chvíli znamená Kristovo tělo dané za život světa?”

Rajčyněc odpověděl: „Byla to pro mě zdrcující zkušenost, protože na Balkáně jsem začal věřit v to, čemu jsme říkali otevřená Večeře Páně, kdy je každý vítán, a kdy je na Večeři Páně něco skandálního, když probíhá. Protože vždy existují lidé, kteří by tam neměli být podle našeho teologického pohledu nebo našeho teologického přesvědčení a tak dále a tak dále.

„A když jsme tam šli, a kdykoli jsem v takové situaci a mám sloužit Večeři Páně, vždy se lidí ptám – ať už je tam kdokoli, z jakékoli církve, nebo možná vůbec nejsou lidmi z církve. — Přijdu k nim s chlebem a řeknu: ‚Toto je tělo Kristovo lámené za vás.’ Měli by prostě říct ‘Amen.’ A myslím, že kdykoli řeknou ‚Amen‘, že s tím souhlasí. Že to Kristovo tělo bylo lámáno i za ně.“

Když sloužil Večeři Páně ukrajinským vojákům, jeden z vojáků vypadal, že nemá žádné náboženské pozadí, a zeptal se, co to všechno znamená.

„Prostě jsme jim řekli: ‚Takhle to děláme. Přicházíme k vám a říkáme: Toto je krev Kristova prolitá za vás. A když řekl ‚Amen‘, byl to dojemný zážitek. A věřím, že my jsme jen nástrojem v této situaci. A je tu mnohem větší, neviditelná přítomnost Boží milosti, která dokáže něco, co my nemůžeme.“

Rajčyněc ví něco o zlomenosti. Nejen ze současnosti, ale také z loňského úmrtí jeho manželky na COVID-19. A nyní seminář, kde vyučuje, byl rozbombardován a obsazen Rusy. Osud vlastního bytu ani budovy svého sboru nezná.

“Nemůžeme tam jít.” Nyní je pod kontrolou ruských jednotek. Ale video, které z toho města denně dostáváme, vypadá mnohem hůř než Srebrenica. Taková je situace. Nyní tím místem prochází frontová linie. Kdysi nejkrásnější část Kyjeva, která je severozápadně od Kyjeva.“

Volf poznamenal, že Rajčyněcovo jméno znamená „tvůrce ráje“, ale nyní se ocitá v pekle.

Volf také poznamenal, že Rajčyněcova současná služba druhým mu připomíná slova z 1. Jana: „Láska přemůže veškerý strach.“

Na což Rajčyněc odpověděl: „Ano, dovolím si vyjádřit Janův výrok jinými slovy, což je pro mě relevantnější: Láska nepřemáhá strach, ale napravuje strach. Zpochybňuje tvůj strach.”

A boj s tímto strachem vyžaduje boj, abychom si zachovali nějaký smysl pro lidskost, řekl Rajčyněc.

„Vidím, jak jsem sám snadno přemožen negativními emocemi. Zvláště když slyšíme nějaké zprávy o novorozených dětech, které trpěly, o matkách v porodnicích, které byly zasaženy raketami. Když denně vidím naše doslova bezmocné lidi, kteří musí trpět kvůli něčí posedlosti mocí, s touhou, neovladatelnou touhou rozdrtit něčí vůli. A v určité chvíli se o sebe bojím.”

Tváří v tvář tomu se musí modlit, „abych uprostřed tohoto pekla neztratil toto lidství“.

Navzdory hrůzám, které vidí na vlastní kůži, se snaží na svých příspěvcích na Facebooku nabízet povzbuzení, „protože nechci, aby pobouření, negativní emoce a můj hněv převzaly kontrolu nad situací. Protože si myslím, že to náš nepřítel chce. A to je to, co nesmíme dopustit.”

Volf chválí Rajčyněce jako silně věřícího člověka, ten se však brání.

“Nemyslím si, že jsem silně věřící.” Potýkal jsem se se svou vírou po cestě jako teolog, jako kazatel. Protože pro mě bylo v teologii vždy důležité, být upřímný ve svém přesvědčení. Tedy do té míry, do jaké je to možné. Ale je náročné udržet si víru v situaci, kdy máte pocit, že nemůžete ovládat nic, co se děje. Nemůžete nic změnit. Nemůžete ovlivnit situaci, že by se změnila tak, jak byste chtěli.

„Ale na druhou stranu vím, že budu rozporuplný, ale to je pro mě teologie, velmi rozporuplná. … V této situaci, kdy nic neovládáte, když ležíte v posteli a nevíte, zda místo, kde dnes večer zůstanete, zůstane zachováno až do rána, a když jste ráno unavení a nemáte chuť něco dělat, chcete jen sedět na nějakém bezpečném místě a ani nepřemýšlet o tom, jít ven. 

Ale pak si vzpomenete na tyto lidi a vzpomenete si na jejich potřeby, a pak dostanete nějaké telefonní hovory, co potřebují. A věřte Pánu, že půjdu. A pokud zemřu, tak alespoň zemřu pro správnou věc. Snažil jsem se někomu pomoci.”

MARK WINGFIELD  | 17. BŘEZNA 2022

Baptist News Global

-krk-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry