Glosa | Vztahy

Baptisté a liberalizace partnerských vztahů

V době, kdy se v mnohých sborech horečně diskutuje téma “praktikované homosexuality” jsme si možná ani nevšimli, že se problematika partnerských vztahů přesunula úplně jinam. Možná, že jsme si všimli, ale zavíráme nad tím oči a děláme, že problém neexistuje. 

Zatímco se diskuse v některých sborech zoufale upínají na “praktikovanou homosexualitu” párů, které ve sboru nejsou a mnozí je ani v jiných sborech nezaznamenali, mladí lidé ve sborech se ubírají svou cestou. Dříve byl baptisty obecně přijímán dvoustupňový model partnerských vztahů. Období chození a uzavření manželství. Předpokládalo se, že období chození slouží ke vzájemnému poznání obou partnerů a manželství k plnému partnerskému soužití. Mladí lidé byli v rodinách vychováváni k ideálu panenství a panictví, které mělo být nejcennějším vzájemným darem při uzavírání manželství.

Dnešní mladí lidé jsou možná vychováváni ve svých rodinách stejně. Přesto pozorujeme, že ve stále větší míře odcházejí ze svých domovů a začínají žít s partnerem. Společné bydlení nesezdaných párů je fenoménem dnešní doby. 

Uvědomujeme si, že se za posledních třicet let změnilo paradigma společnosti, vzorec myšlení o partnerských vztazích a prosadil se nový model partnerského soužití. Manželství už není ve společnosti prioritou. Dospívají děti z rozvrácených rodin, které nevěří v instituci manželství. Mají špatné zkušenosti, že manželství jejich rodinu nezachránilo. Stále platí, že kolem 60% manželství se u nás rozvádí. Ta, která drží jen silou vůle, poznamenávají děti neméně bolestně. Ve společnosti se za podpory některých psychologů prosazuje soužití na zkoušku. Zkusíme spolu žít a uvidíme, jak nám to půjde. Půjde-li to dobře, manželství k tomu nepotřebujeme. Nebo když tak kvůli dětem, aby nebyl zmatek ve jménech. Když nám to nepůjde, tak se rozejdeme a najdeme si vhodnějšího partnera.

S tímto modelem partnerského soužití se některé děti setkávají už ve svých rodinách. Jiné se sdílejí o této formě vztahu v období dospívání a na společné bydlení s partnerem se těší a při chození je plánují. Společné bydlení s partnerem je snem, kterému brání jen ekonomická závislost na rodičích. Někteří začínají se společným bydlením ještě před maturitou, nejsou vzácným případem i šestnáctileté dívky, které se svolením rodičů žijí s partnerem.

Mladí lidé v baptistických sborech se s tímto novým modelem partnerského soužití denně setkávají ve svých sociálních bublinách – ve škole, na sociálních sítích, v médiích. Všude je jim společné bydlení partnerů předkládáno jako ideál, vzor hodný následování. Kultu panenství a panictví v jejich generaci odzvonilo. Panenství je zhusta vnímáno oběma pohlavími negativně, stejně tak i manželství v raném vztahu.

Společné bydlení partnerů se tak postupně zabydluje ve sborech. Nejčastěji bývá ve vztazích smíšených, kdy je jeden partner praktikující křesťan a druhý nikoli. Jakoby mladí křesťané rezignovali na konzervativní hodnoty a šli s dobou, přijali moderní model, kterým naše společnost žije. Nemluvě o ideálu mravní čistoty před vstupem do manželství.

Zatímco se mladí lidé v našich sborech vydávají na riskantní cestu společného bydlení s partnerem, jsou naše sbory v rozpacích, co s tím dělat. Edukace dětí a mládeže k manželství selhává. I když je manželství bezpečnějším zejména pro ženu a děti, kterým skrze institut manželství poskytuje náš právní řád i sociální systém velké právní a sociální jistoty, zabezpečení a záruky, je společné bydlení nesezdaných atraktivnější. Výchova v rodinách nebývá o přednáškách, ale o vlastním životním příkladu. Ten děti čtou, tomu rozumějí, ten následují. V dospívání je silnější vliv vrstevníků a jejich vzorů. Je problematické hledat vinu a konkrétní viníky, že starý a osvědčený model manželství selhává. V posledku je to vždy osobní rozhodnutí svobodného člověka.

Ale co v této době pohlcující změny můžeme dělat my, rodiče, sborové společenství? Místo jalových diskusí o homosexualitě bychom měli hluboce reflektovat dění v našich sborech, změny ve společnosti a reagovat na měnící se paradigma partnerského soužití. Zda budeme lpět na konzervativních hodnotách manželství, které se časem může stát exotickým. Zda budeme stát proti proudu celé společnosti, jak bylo výsadou baptistů, a budeme v našich rodinách striktně nonkonformní, žít s Kristem a následovat Krista, ve všech oblastech života, i v manželství, abychom dávali dobrý výchovný příklad svým dětem. Nebo zda rezignujeme, půjdeme s proudem, jak je v poslední době zvykem, přestaneme případy společného bydlení našich mladých zametat pod koberec a přijmeme je jako fakt, se kterým sice můžeme nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co proti němu můžeme dělat.

Štěpán Křivánek

Další glosy:

Baptisté a liberalizace partnerských vztahů II.

Baptisté a liberalizace partnerských vztahů III.

Similar Posts