Glosa: 25. Oscaři chodí do kostela
Glosa
Oscaři chodí do kostela

Letošní předávání Oscarů1 mě přimělo k zamyšlení nad některými nejlepšími vlastnostmi církve. Několikrát jsem se nečekaně rozplakal, ale to je jen jedna z paralel s církví.
Co mě ale opravdu zaujalo, byly osobní pocty, které byly vzdány každému z nominovaných v kategoriích nejlepší herečka, nejlepší herec, nejlepší herečka ve vedlejší roli a nejlepší herec ve vedlejší roli. Místo toho, aby promítli další ukázku z každého z filmů, pozvali brilantní producenti a autoři tohoto zásadního kousku amerického filmu herce, kteří znají jednotlivé nominované, aby o nich promluvili jako o lidech a hercích. Tyto krátké projevy byly místy srdceryvné a místy vtipné.
Ať už s tímto nápadem přišel kdokoli, musel chodit do kostela.
Tento druh díků je dobře znám těm z nás, kteří jsou nasyceni životem víry. V některých sborech se s podobnými díkůvzdáními setkáváme, když je někdo křtěn; přítel čte příběh víry žadatele o křest, když vstupuje do svátostných vod. V některých sborech slyšíme podobné pocty, když jsou ženy a muži vyčleněni pro ordinaci na kazatele nebo diakony.
V mnoha sborech slýcháme podobné proslovy při nedělích ocenění absolventů středních škol, při svatbách, pohřbech a dalších významných událostech.
V nejlepším případě církev umí chválit lidi za jejich příkladný život ve službě a víře a sdílet s nimi radost z jejich životních proměn.
Když jsem dnes večer slyšel těchto 20 poct, bylo to jako v kostele.
Ale to není všechno. Možná je to postpandemickým duchem doby – nevím – ale mnozí z herců, producentů a režisérů, kteří dnes večer získali ceny, mluvili o kolegialitě a týmové práci.
Víme, že herci zvučných jmen mohou mít ego, které se vyrovná kazatelům v megasborech. Ale to, co jsme dnes večer viděli a slyšeli, bylo opakované přitakání týmové práci, která je k natočení filmu nutná. Bylo to osvěžující a krásné. A bylo to upřímné. Herci a herečky, kteří jsou v hlavních rolích filmů a jsou známými jmény, se neocitli v centru pozornosti. Místo toho ji odráželi zpět na ty, díky nimž jejich hvězdy září.
V tomto smyslu je natáčení filmu jako být v kostele. Možná existují hlavní hvězdy, které jsou nejvíce vidět a slyšet, ale celý podnik je závislý na možná neviditelném hereckém obsazení a štábu, kteří vykonávají práci poslání.
Vezměme si příklad z toho, co dnes večer udělala nejlépe filmová akademie, a vzdejme chválu tam, kde jí náleží – jak těm, kteří jsou povoláni, tak těm, kteří slouží, ale nejsou vidět.
Mark Wingfield
Mark Wingfield

Mark Wingfield působí jako výkonný ředitel a vydavatel Baptist News Global. Je autorem knih Honestly: Telling the Truth About the Bible and Ourselvesa Why Churches Need to Talk About Sexuality.
Poznámky:
1 Oscar, jinak také Cena Akademie (anglicky Academy Award), je cena každoročně udělovaná americkou Akademií filmového umění a věd od roku 1929 v různých oblastech filmu. Oscar je považován za nejprestižnější filmovou cenu, přestože se týká především americké kinematografie. Slavnostní ceremoniál patří k nejvýznamnějším kulturním událostem v Hollywoodu. Oscaři se od roku 2002 udělují v Dolby Theatre (do 1. května 2012 název Kodak Theatre) v Los Angeles.
Akademii filmového umění a věd založil v roce 1927 tehdejší ředitel studia MGM Louis B. Mayer spolu s dalšími pětatřiceti osobnostmi kinematografie. Jednou z činností Akademie je udělování Cen Akademie nejlepším počinům předešlého roku. Poprvé byla cena udělena 16. května 1929 v hotelu Roosevelt v Los Angeles. Poslední předávání se konalo 10. března 2024 v Dolby Theatre v Los Angeles, kdy se konal 96. ročník.
-van-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry