Knihy: 95. Pane prezidente, třída je vaše
Knihy
Pane prezidente, třída je vaše
Nová kniha obsahuje přepisy lekcí nedělní školy Jimmyho Cartera v době, kdy byl prezidentem.
Navštěvování sboru a vyučování v nedělní škole pomohlo Jimmymu Carterovi překonat některé z nejnáročnějších okamžiků jeho prezidentství, uvedla autorka Christi Harlanová.
Během svého působení v Bílém domě byl Carter a jeho rodina členy a častými návštěvníky Prvního baptistického sboru města Washingtonu, D.C., kde prezident našel vyjádření své baptistické víry prostřednictvím vyučování a útočiště před stresujícími situacemi prezidentského úřadu v letech 1977-1981, uvedla Harlanová.
Nyní 99letý bývalý prezident a guvernér státu Georgia je v současné době v hospicové péči, do které nastoupil v březnu 2023 s život ohrožující nemocí. Jeho manželka Rosalynn Carterová zemřela v listopadu 2023 ve věku 96 let.
Nová kniha od Harlanové s názvem Pane prezidente, třída je vaše přináší přepisy 14 lekcí nedělní školy, které Carter přednesl ve svém sboru v biblické třídě pro páry. Názvy lekcí sahají od „Ježíš a Duch svatý“ a „Tváří v tvář životnímu napětí“ až po „Jedno evangelium pro všechny lidi“ a „Následování Ježíšova příkladu“.
Přepisy byly pořízeny z nahrávek Carterova vyučování, které byly objeveny ve sborových archivech, a zahrnují momenty otázek a odpovědí se studenty, dobromyslné popichování s kolegou učitelem Fredem Greggem a prezidentovo připomínání Písma jako konkordance.
„Je zřejmé, že tento muž zná Bibli,“ řekl Harlan, člen Prvního baptistického sboru a bývalý reportér deníků Wall Street Journal a Dallas Morning News.
Stejně neuvěřitelné je, že Carter učil i v nejtěžších obdobích svého prezidentství, včetně incidentu na Three Mile Island, sovětské invaze do Afghánistánu, výbuchu hory Svatá Helena a íránské krize s rukojmími.
„Byla to jedna věc za druhou, ale on to všechno dokázal nějak odložit, přijít do sboru a soustředit se na lekci v nedělní škole,“ řekl Harlan. „To je pro mě pozoruhodné a svědčí to o jeho hluboké víře.“
Kniha ukazuje, jak Carter občas informoval své žáky o událostech, které ho zaměstnávaly v době, kdy byl prezidentem, včetně 13 dnů v září 1978, které strávil zprostředkováním dohody z Camp Davidu mezi izraelským premiérem Menachemem Beginem a egyptským prezidentem Anvarem Sadatem.
„No, je vždycky příjemné vrátit se z dvoutýdenní dovolené v Camp Davidu,“ žertoval Carter se svou třídou. „Myslím, že během těchto dvou týdnů se odehrály některé z nejnepříjemnějších okamžiků mého života a samozřejmě také některé z nejpříjemnějších. Jednou ze skvělých věcí na tomto setkání bylo, že jsem se setkal se dvěma vůdci, kteří byli hluboce zbožnými a věřícími muži. Kteří velkou část svého času v Camp Davidu trávili na modlitbách. Kteří věří, že oni i já uctíváme stejného Boha.“
V jednu chvíli během jednání v Camp Davidu Carter zavolal do sboru, že nebude moci splnit jeden ze svých nedělních vyučovacích závazků, dodal Harlan. „Jste prezidentem Spojených států, 13 dní jste byl zavřený s vůdci Izraele a Egypta, ale přesto si najdete čas zavolat, že zmeškáte hodinu? Všichni věděli, kde je, ale on si přesto našel čas zavolat. To je úžasné.“
Carterově oddanosti třídě odpovídal i jeho dar zaujmout účastníky a vyzvat je, aby to, co se naučili, využili ve sboru, řekl Harlan. „V každé lekci dokázal prohloubit znalosti a byl nesmírně dobrý v tom, že poukazoval na reálné využití lekce toho dne.“
Carter tento přístup uplatnil v lekci „Odpuštění: A obousměrná cesta”, lekci z 10. prosince 1978, ve které použil verše z Matouše 18, Lukáše 23 a Efezským 4, aby ukázal, jak důležité je zbavit se zášti.
„Na závěr bych vás všechny rád požádal, abyste si udělali toto dobré cvičení. Rád bych vás všechny dnes požádal, abyste si někdy prostě udělali seznam jedné nebo dvou, tří nebo možná až pěti osob, od kterých jste se nějakým způsobem odcizili nebo se kterými máte napjaté city či vzájemné vztahy.“
Carter je vyzval, aby nenechali kámen na kameni a zvážili vztahy s přáteli nebo rodinou, s lidmi doma nebo na pracovišti. „Stačí vyjmenovat různá jména a pak si napsat, čím vám ublížili. Hádám, že když si to napíšete, začnete si uvědomovat, jak je to lehkovážné. Je to něco, co jste možná dvacet let svírali ve svém srdci jako skutečný pocit zášti.“
Carter a jeho rodina sice zjevně měli talent na vyučování, ale útěchu čerpali z normálnosti, kterou našli u First Baptist – což je úhel pohledu na příběh, o němž Harlanová řekla, že se jím bude zabývat ve své připravované knize Normal Lives (Normální životy).
Tento projekt bude zahrnovat anekdotu o devítileté Amy Carterové, která si během bohoslužby vytrhla uvolněný zub z úst a přelezla několik dalších lidí, aby ho předala svému otci. „Už jen to, že jsme mohli být pravidelnými členy, mu velmi pomohlo. Prezident Carter jednou o sboru řekl: ‘Učinili jste náš život normálním’.“
A do sboru se také normálně zapojili, vysvětlila starší kazatelka Julie Penningtonová-Russellová v jednom ze série videí, které C-SPAN natočila v roce 2023 o Carterovi – učiteli nedělní školy.
„Stejně jako všichni vyplnili malou modrou, jednoduchou kartičku a je prostě úžasné vidět podpis prezidenta, paní Carterové,a Amy. Jimmy a Rosalynn přišli převodem dopisu z Prvního baptistického sboru v Plains v Georgii. Malá Amy přišla s žádostí o křest.“
Dodržování těchto tradic přineslo první rodině pocit stability, řekla Harlanová. „Když přišel do sboru, byl to jen další člověk ve sboru. Z toho si odnáším, že sbor byl pro Cartera útočištěm během prezidentství, které bylo prostě provázeno neuvěřitelně hroznými událostmi.“
Vidět, jak prezident učil a sloužil bohoslužby navzdory výzvám, kterým v úřadu čelil, bylo pro něj osobně inspirativní, řekl Harlan. „Rozhodně to ovlivnilo mou cestu víry. Je skvělou připomínkou toho, že i v našem rušném životě je možné najít způsoby, jak dávat a dostávat duchovní potravu.“
JEFF BRUMLEY
Jeff Brumley
Jeff Brumley je vedoucím zpravodajem pro Baptist News Global. Ostřílený reportér novin, žije v Jacksonville na Floridě se svým psem Noseyem.
-tep-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry