Komentář: 10. Joni Earecksonová Tadová a John MacArthur
Komentář
Joni Earecksonová Tadová a John MacArthur
Známá kvadruplegicky postižená sestra, umělkyně a oddaná evangelistka Joni Earecksonová Tadová se ve své druhé autobiografické knížce Krok vpřed zmiňuje o tom, že jí po jejím úraze mnoho sourozenců napsalo, že může a dokonce má být na základě Boží milosti a své víry uzdravena, a že jí někteří o tom poslali i knihy svědectví. Všechno to odmítla.
Nevím už s jakým odůvodněním – pamatuji se jen, že mi z toho bylo smutno, a nemám v současné době tu knihu k dispozici, abych si to ověřila. Obávám se však, že dnes skutečný důvod odmítnutí (i když takový tehdy určitě neuvedla, a ani netušila, nebo si ho nepřipustila) znám, a z toho je mi smutno ještě víc.
Joni je ve sboru Grace Community Church, který vede John MacArthur. Podle článku o něm na anglické Wikipedii je tento pastor (krom jiných nedobrých věcí, např. postoje k týraným manželkám, k duchovní službě žen, způsobu, jak umí udělat krátký proces s odpůrci, a své velké autoritativnosti, kterou dosvědčuje i samotná Joni v knížce, kterou napsala spolu s manželem Kenem a s Larrym Libbym o svém manželství) také cesacionista.
Tedy zastánce tvrzení, že uzdravování a jiné zázraky, jimiž se vyznačovala prvotní církev a svědčí o nich evangelia i kniha Skutků, brzy v církvi přestaly a jakékoli snahy a projevy v tomto smyslu dnes jsou falešné.
Pravda, církev pozdější doby už zázraky necharakterizovaly. O jejich zmizení píše i Adolf Novotný v Biblickém slovníku. Ale proč – snad z Boží vůle? Proč by je dříve Pán nejen konal, ale dokonce je jako důkaz svého mesiášství připomněl pochybujícímu Janu Křtiteli (Lukáš 7,22-23) a prorocky přislíbil – a to dokonce ve větší míře, než byly ty jeho – i věřícím po jeho odchodu k Otci (Jan 14, 12)?
Je pozoruhodné, že v Nové smlouvě nejvíc o zázracích píše právě lékař Lukáš, který by jako odborník měl právo být skeptický – ale právě on je potvrzoval a zprávu o nich šířil.
Nikoli – církev zchudla o zázraky kvůli vlastní nevěrnosti. Propašovala do svého učení i praxe mnoho pohanství i planého lidského mudrování, spřáhla se se světem i výhodami a lákadly, které nabízel.
Po Milánském ediktu se z Boží rodiny stala státní institucí, obrátila se dokonce proti svým duchovním otcům Židům, ačkoli právě před tím Pavel v listě Římanům 11 prorocky varoval.
Od té doby církev rostla především mocensky a formálními počty bez dokladu kvality a opravdovosti, i duchovní projevy jako reformace se přes nesporný přínos často zvrhaly (upálení Michaela Serveta) a charisma – přes ojedinělé projevy v průběhu dějin – vlastně až do probuzení v Azuza Street na prahu 20. století bylo tabu.
Ale tehdy to tabu bylo prolomeno – z Boží milosti a věrnosti, navzdory nevěrnosti církve. Holubička je plachá, k jejímu zaplašení stačí málo, ale to neznamená že se nechce a nemůže vrátit. A od sedmdesátých let tu máme třetí vlnu…
MacArthur to ovšem neuznal; jistě právě pod jeho autoritou se Joni uzavřela snahám pomoci jí, aby ve víře přijala uzdravení. Vždyť – jak se určitě zděsila – by tím hřešila!
A pastorův tlak na sbor, v němž přes cynické umístění slova Milost v jeho názvu pro projevy milosti, nepočítáme-li ten jistě nejdůležitější v podobě pokání a znovuzrození, sotva zbýval a zbývá prostor, byl tak tuhý, že aby Pán vůbec mohl poslat Joni tu veledůležitou pomoc v podobě úžasného budoucího manžela a spolupracovníka Kena, musel MacArthura odvolat na konferenci. (Píše o tom sama v Kroku vpřed i v té kolektivní knížce o svém manželství, i když jí zřejmě zatím nedocvakly všechny souvislosti a duchovní pozadí.)
Jedině tak, nespoutána na chvíli jeho magicky autoritativním kázáním, si mohla povšimnout zezadu zatím neznámé Kenovy hlavy, modlit se za ni a nakonec v něm nalézt celoživotní potěšení a pomoc (a on přes všechnu praktickou náročnost zase v ní), což se opravdu nedá vysvětlit jinak než neúnavnou milostí od Pána.
Žel, oba zůstali v MacArthurově sboru. Velká škoda to je – modlím se, kéž by je Pán v té věci ještě oslovil. Věřím, že by je mohl přivést do kvalitního sboru, kde se Slovo i Duch snoubí v dokonalé jednotě plného evangelia.
Při svých evangelizačních cestách by už lidem nevozili přečetné invalidní vozíky, jako když jeli do komunistického a i na tyto pomůcky chudého Rumunska (leda pár vozíků pro lidi slabé víry); jeli by všude především s mocným slovem od Pána, po němž by mnozí, ne-li všichni posluchači vstávali do dvojího nového života, jak do toho věčného s Pánem, tak do toho pozemského už bez vozíku, a Joni by se jim i v tom – nejen svou vírou – mohla stát příkladem…
Přes to přese všechno nechci MacArthura odsuzovat. I on je obětí satanovy lsti. Je sám syn i vnuk kazatele – což může být někdy přínos jako třeba u Davida Wilkersona, ale někdy zátěž.
Určitě chtěl a chce poctivě sloužit Pánu, přivádět k němu lidi, což jistě koná, a nedokáže zatím postřehnout, že když ten zlý nemůže službě Pánu zabránit úplně, klade aspoň do cesty nejrůznější překážky a překrouceniny, diskreditováním plného evangelia počínaje (a také naopak přiváděním do společnosti lidí, kteří třeba neignorují plnost Ducha, ale zas ignorují plnost Slova a diskreditují to vše z druhé strany).
Modlím se, aby se ve své kazatelské horlivosti dokázal zastavit, zamyslet a prosit Pána o novou a plnou moudrost – jako kdysi král Šalomoun, ale bez jeho pozdějšího selhání. A také o připravenost něco třeba už dlouho zažitého v případě potřeby změnit.
Ivana Kultová
Ivana Kultová
Ivana Kultová PhDr., narozena 1946 v Praze, překladatelka z angličtiny a romštiny. Překládá především publikace s křesťanskou tematikou: C.S.Lewis: Svědectví o zármutku [překlad Ivana Kultová], O evangelijum le Jaňustar [z řečtiny do romštiny přeložili Vladimír Oláh a Ivana Kultová]
Oláh, Vlado: Khamori luluďi = Slunečnice : romská poezie; [překlad Ivana Kultová a Jan Červenka], Anne Bradstreetová: Poutnice a básnířka. Je ve sboru BJB Cvikov.
O zotročené vůli | Lady Jana Greyová – Devítidenní královna anglická | Globální sexuální revoluce (jedna kapitola) | Skutky apoštolů | Svědectví o zármutku |
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry