První baptisté svobodné vůle v Americe 1685
Palmerovo hnutí jižních baptistů svobodné vůle 1685-1865
Jižní baptisté svobodné vůle v Americe obecně vysledovali svůj původ zpět k službě Paula Palmera, který v roce 1727 založil první známý baptistický sbor baptistů svobodné vůle v Americe v Chowan County v Severní Karolíně1.
Nejstarší baptisté v Severní Karolíně
Prvním americkým baptistům svobodné vůle se říkalo, stejně jako jejich anglickým bratřím, generální baptisté. Generální proto, že se postavili za „všeobecné smíření“, pro jejich silnou víru v univerzálnost smíření – že Kristus zemřel za všechny lidi – a jejich další doktríny. Jak generálním baptistům v Anglii, tak v Americe bylo přezdíváno „Freewillers“ (lidé svobodné vůle) a toto jméno se uchytilo a začalo být oficiálně používáno jižními baptisty svobodné vůle koncem 17. století.
Ačkoli v Severní Karolíně existovali generální baptisté (svobodné vůle) již v roce 1685, první organizovaný sbor byl založen až kolem roku 1727 za služby Paula Palmera.2 O původu Paula Palmera vznikla celá řada teorií. Není známo, zda sám Palmer pocházel přímo z Anglie, či nikoli.3 Je však známo, že Palmer se oženil s rodinou anglického generálního baptisty. Palmerův tchán, Benjamin Laker, byl aktivním laikem generálních baptistů, který zjevně zřídil neformální shromáždění generálních baptistů v Perquimans County v Severní Karolíně4.
Benjamin Laker
Pohled na Benjamina Lakera nám hodně vypráví o raných amerických baptistech svobodné vůle a jejich vztazích s anglickými generálními baptisty. Emigroval do Karolíny z Anglie, kde byl aktivním generálním baptistou, který roku 1663 podepsal vydání 1660 English General Baptist Confession of Faith (anglického generálního baptistického vyznání víry z roku 1660)5.
Laker žil v Perquimans County již v roce 1685 jako místní politický vůdce a prosperující zemědělec. Z Lakerovy vůle je známo, že vlastnil mnoho anglických knih generálních baptistů. Mezi knihami, které ve své závěti zanechal, byla kniha s názvem Christianismus Primitivus.6 Byl to standardní doktrinální text pro anglické generální baptisty a napsal jej Thomas Grantham, nejvýznamnější vůdce anglických generálních baptistů v 16. století.
Granthamova kniha nastínila nauku anglických generálních baptistů, kteří mimo jiné učili, že Kristus zemřel za hříchy celého lidstva; že ačkoli Adamův hřích byl přičítán člověku, mohl být vysvobozen a zachráněn spravedlností Ježíše Krista, kterou bylo možné získat pouze vírou; že spasený člověk se mohl zříci své víry v Krista, a tudíž vyjít ze spojení s Kristem, aby již nebyl znovu vykoupen; křest věřícího byl jediný způsob, jak vytvořit místní církev; že místní církve by měly být samosprávné; že Bůh každému poskytl svobodu svědomí, a tak by král měl každému jednotlivci umožnit svobodu vyznávat své náboženství bez obav z pronásledování a že jednotliví křesťané měli právo účastnit se vlády a držet a nosit zbraně na ochranu rodiny a svoboda. Tyto doktríny byly uvedeny v anglickém generálním baptistickém vyznání víry z roku 1660, které používal Laker a Palmer, a na oplátku jižním baptistům svobodné vůle až do roku 1812, kdy bylo zkráceno do na Předchozí články z roku 1812.7
Pokud jde o Lakera a jeho vliv generála baptisty ve východní Severní Karolíně na konci 16. a počátku 17. století, Davidson říká:
Vůle Benjamina Lakera poskytla první důkazy o tom, že k nejranějším baptistům v Severní Karolíně patřilo i přesvědčení generálních [baptistů].
Bylo dohodnuto, že záznamy nepodporovaly přítomnost organizovaného generálního baptistického sboru v Severní Karolíně před rokem 1727 [rokem, kdy byl založen Palmerův sbor], ale Lakerův důležitý společenský a politický status by mu dal jedinečnou příležitost šířit svou generální baptistická víru. Mělo by se pamatovat na to, když Paul Palmer začal kázat v roce 1726, našel dychtivé publikum pro svou doktrínu generálního baptisty. Mělo by se také pamatovat na to, že všechny baptistické církve v Severní Karolíně před rokem 1755 byly generálního [baptistického] přesvědčování. Tyto faktory by jistě znamenaly, že ve státě existovala příchuť generálního baptisty, než začal Palmer kázat.8
Po Lakerově smrti malá neorganizovaná skupina věřících, jíž byl vůdcem, napsala anglickým generálním baptistům o pomoc, buď v podobě kazatele, nebo o několik potřebných knih.9 I když angličtí bratří nebyli schopni jim poskytnout kazatele, mohli jim dát jen knihy, položil Bůh ruku na muže vhodného pro tuto práci: Paula Palmera.
Paul Palmer a jeho následovníci
O Palmerovi se toho ví málo. V roce 1720 se usadil v okrese Perquimans, kde měl do roku 1729 panství o rozloze 964 akrů.10 Někdy před rokem 1720 se oženil s Johannou Petersonovou, nevlastní dcerou Benjamina Lakera a vdovou po Thomasovi Petersonovi. Palmer se stal respektovaným vlastníkem půdy a politickou osobností v okrese Perquimans. Jeho vliv mu umožnil přijetí jeho generální baptistické doktríny a zahájení evangelizační činnost v roce 1726. V roce 1727 založil v Chowan County generální baptistický sbor11.
Několik mladých následovníků mělo pro mladé americké hnutí baptistů svobodné vůle velký význam. William Sojourner, Josiah Hart a Joseph Parker se zasloužili o založení a pastoraci prvních několika sborů.
Sojourner byl anglický generální baptista z Virginie, který se v roce 1742 přestěhoval do Severní Karolíny a zapojil se do Palmerovy práce. Hart, lékař, byl do značné míry ovlivněn Sojournerem a stal se úspěšným evangelistou raných baptistů svobodné vůle, zakládajících sbory v krajích Craven a Beaufort v Severní Karolíně. Parker se narodil v rodině generálních baptistů v roce 1705. V roce 1730 se Parker a jeho manželka Sarah vydali na indiánské území v Severní Karolíně založit díla generálních baptistů. Tito první služebníci a jejich následovníci pracovali v době, kdy bylo těžké být baptistickým disidentem v anglikánské (biskupské) církvi, zavedené církve. Jejich práci usnadnil zákon o toleranci. Dokument soudu z roku 1738 uvádí:
Tímto se uděluje povolení protestantskému kazateli Paulovi Palmerovi z Edentonu učit nebo kázat Boží slovo v kterékoli části zmíněné provincie (sám se jako takový kvalifikoval) podle zákona parlamentu uzavřeného v prvním roce krále Williama a Královny Mary nazvaným „Zákon o tolerování protestantských disidentů“.
V průběhu 25 let tito muži založili 20 nebo více sborů generálních baptistů a hnutí rychle rostlo12.
Poznámky
1 Pokud má někdo mylný názor, že zakladatel sboru baptistů svobodné vůle v Severní Karolíně Benjamin Randall, byl „zakladatelem baptistů svobodné vůle“, příchod baptistů svobodné vůle do Severní Karolíny, jak je ukázáno v tomto hesle, předchází založení Randallova sboru v roce 1780 přibližně o století.
2 Označení “generální baptisté” a “baptisté svobodné vůle” (“Free Will Baptist”) jsou používána zaměnitelně, pokud se jedná o rané baptisty Free Will Baptists of North Carolina.
3 Davidson, str. 37-40. Davidsonova doktorská dissertační práce byla poprvé publikována v Randall House Publications v roce 1974 jako An Early History of Free Will Baptists, 1727-1830, a byla později včleněna do jeho obsáhlé historické práce citované výše.
4 Ibid., str. 38, 47-48; viz George Stevenson, Laker, Benjamin, ve slovníku Dictionary of North Carolina Biography, díl. 4, ed. William S. Powell (Chapel Hill, North Carolina: University of North Carolina Press, 1991), str. 3-5. Johanna Taylor Jeffreys Peterson, Palmerova žena, byla nevlastní dcerou Benjamina Lakera.
5 Stevenson, str. 3-4.
6 Thomas Grantham, Christianismus Primitivus, Or the Ancient Christian Religion (London: Francis Smith, 1678). Viz Stevenson, str. 4.
7 Vyznání víry 1660 English General Baptist Confession of Faith a jeho nástupce 1812 Former Articles, jsou v samostatných heslech této encyklopedie.
8 Davidson, str. 49.
9 Michael R. Pelt identifikuje anglické generální baptisty, kterým psal Laker, jako členy The General Association of General Baptists, s kterými se setkal v Londýně 3. – 5. června, 1702 (Michael R. Pelt, A History of Original Free Will Baptists (Mount Olive, North Carolina: Mount Olive College Press, 1996, str. 24). Tato asociace byla ortodoxní skupinou, která se oddělila od The General Assembly of General Baptists kvůli doktrinálním rozdílům v pohledu na osobu Krista. (např. že Kristovo tělo bylo “nebeské tělo” nebo že Kristus není zcela Bohem ve stejném smyslu, že Bůh Otec je zcela Bohem).
10 Damon C. Dodd, The Free Will Baptist Story (Nashville: Executive Department of the National Association of Free Will Baptists, 1956), str. 37.
11 Ibid., str. 39.
12 Viz Pelt, str. 48-55.
Prameny
- William F. Davidson, The Free Will Baptists in America, 1727-1984 (Nashville: Randall House Publications, 1985), str. 37 – 40
- George Stevenson, Laker, Benjamin, ve slovníku Dictionary of North Carolina Biography, díl. 4, ed. William S. Powell (Chapel Hill, North Carolina: University of North Carolina Press, 1991), str. 3-5.
- Thomas Grantham, Christianismus Primitivus, Or the Ancient Christian Religion (London: Francis Smith, 1678). See Stevenson, str. 4.
- Vyznání víry 1660 English General Baptist Confession of Faith
- Vyznání víry 1812 Former Articles
- Damon C. Dodd, The Free Will Baptist Story (Nashville: Executive Department of the National Association of Free Will Baptists, 1956), str. 37.
- Michael R. Pelt, A History of Original Free Will Baptists (Mount Olive, North Carolina: Mount Olive College Press, 1996), str. 48-55.
- J. Matthew Pinson, A FREE WILL BAPTIST HANDBOOK, (Randall House Publications, 19. prosince 1998)
Článek je součástí Baptistické encyklopedie a je průběžně doplňován a aktualizován.
Poslední aktualizace 4. 9. 2020