Sbor a duševní nemoc

Minulý týden byl zajímavý. Ve středu jsem se setkal s mladým mužem, který náš sbor několikrát navštívil. Po zodpovězení několika základních otázek o sboru jsem ho požádal, aby mi řekl něco o sobě.

Téměř okamžitě mi řekl, že je někdo, o kom se píše v Bibli. Požádal jsem o vysvětlení, chtěl jsem se ujistit, že jsem ho slyšel správně, a to jsem slyšel. Pak požádal o peníze, aby mohl cestovat na místo, které mu Bůh ukáže.

Dále mi řekl, že je prorok a že umí levitovat. Nakonec mi řekl, že je druhým příchodem Ježíše a že Otec mi tuto pravou totožnost odhalí, pokud o to jen požádám.

Zbytek našeho rozhovoru strávil tím, že se mi snažil dokázat, kdo je, čtením z Bible. Skákal z verše na verš a říkal mi, že každý z nich odkazuje na něj.

Co nejslušněji jsem přerušil jeho jedinečnou formu výkladu a řekl jsem mu, že mu nedáme žádné peníze a že nebude mít příležitost promluvit při žádné z našich bohoslužeb. Na závěr jsem mu řekl, že i když jsme vždy vítali každého, kdo se k nám chtěl připojit k bohoslužbám, nic víc udělat nemůžeme.

Bál jsem se, že naznačit, aby vyhledal psychiatrickou pomoc, by ho jen rozrušilo, takže jsem to neudělal. Byl srdečný a po něco málo přes hodinu konečně opustil moji kancelář.

Druhý den někdo vložil cédéčko do poštovního otvoru ve vstupních dveřích sboru. Bylo zakryto listem sešitového papíru s několika zprávami — jménem toho, kdo jej doručil, že CD obsahuje nejdůležitější zprávu v dějinách světa a pokyny k jeho facebookové stránce.

Ze strachu, že by CD mohlo mít nějaký virus, jsem ho zahodil, ale ze zvědavosti jsem zašel na jeho facebookovou stránku. V příspěvcích mladý muž tvrdil, že je prorok. Příspěvky byly takové, jaké jsem očekával – dlouhé, nesourodé a nesrozumitelné.

Jeden den jsem ho potkal jako Ježíše a druhý den jako proroka.

V každém sboru, kde jsem pracoval, jsem se setkal s lidmi, kteří byli duševně nemocní. Téměř vždy to byli lidé, kteří přicházeli z ulice a žádali o pomoc, takže toto nedávné setkání nebylo novou zkušeností, i když jednání s tak vážným případem bylo výjimečné. Po rozhovoru s ostatními zaměstnanci jsem se dozvěděl, že frekvence těchto setkání ve sboru roste.

Aby toho nebylo málo, tento týden jsem se dozvěděl, že Seven County, hlavní komunitní centrum duševního zdraví v Louisville, Ky., vyhlásilo bankrot. Zatímco se snažit najít rovnováhu mezi přáním, aby byl sbor vnímán jako otevřený, zvoucí místo, a přáním zajistit, aby lidé uvnitř sboru byli v bezpečí, není nic nového, o to naléhavější se to stává, když instituce pověřené pomáhat duševně nemocným jsou samy v krizi.

Zatímco setkávání našeho sboru s duševně nemocnými v poslední době přibývá, zdá se, že nejsme sami. Při rozhovoru s ostatními sbory v našem okolí jsme zjistili, že mají podobné zkušenosti. To však není jen problém omezený na Louisville. Zdánlivě v každém druhém celostátním zpravodajském médiu se objevuje nový příběh o mladém muži s duševním onemocněním, který získal zbraň, často legálně, a řádil.

Setkání s těmi, kteří potřebují duševní pomoc, jen přibývá, zatímco stále více institucí, které jim mají pomoci, má fiskální potíže.

Církev nemůže tento problém vyřešit sama. Potřebuje pomoc profesionálně vyškolených pracovníků v oblasti duševního zdraví, kterých je v celé zemi zřejmě nedostatek.

Kazatelé potřebují vědět o centrech ve své oblasti, která léčí osoby s duševním onemocněním, ale stejně důležitá je skutečnost, že tato centra potřebují finanční podporu nezbytnou pro pomoc svým potenciálním pacientům.

Někdy je nejúčinnější formou služby doporučení, ale to funguje pouze tehdy, když je místo, kam je odkážete, otevřené.

KRIS AARON

Baptist News Global

Kristopher Aaron

Kristopher Aaron je starší kazatel ve First Baptist Church of Bristol ve Virginii. Je absolventem McAfee School of Theology a Brite Divinity School. Je ženatý s Clary Gardner Aaron. Mají dvě děti, Isaac a Sara Jacquelyn (Sara Lyn).

-tep-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry