Přeskočit na obsah
Facebook Twitter
Baptisté – Síť víry
  • BaptistéRozbalit
    • EN – Who we are
    • DE – Wir über uns
  • SboryRozbalit
    • Baptistický sbor Na Topolce
    • Baptisté v Liberci
    • Sbor Petra Chelčického
  • Program akcíRozbalit
    • Baptistická pastorálka
    • Konference 2020
    • OLECUP 2020 – zrušen
  • PublikaceRozbalit
    • Nové knihy, recenze
    • Časopisy
    • Baptisté – literatura I
    • Baptisté – literatura II
    • Studentské práce
  • Teologie
  • Historie
  • NEDĚLNÍ ŠKOLA
  • Baptistická encyklopedie
  • Baptistická knihovna
  • Ženy ve službě
  • Osobnosti baptistů
  • Ze světa baptistů
  • Zamyšlení

Baptisté – Síť víry
Facebook Twitter
Střípky z historie | Historie

Střípky z historie: Baptisté v protektorátu 1939 – 1945

22. února 202224. února 2022

Násilí a teror byly normální součástí denního života.

Střípky z historie: Baptisté v protektorátu 1939 - 1945

Střípky z historie

Baptisté v protektorátu 1939 – 1945

Protektorát

Po obsazení Rakouska se Hitler začal soustřeďovat na svou další oběť – Československo. Neustále a vytrvale si stěžoval na situaci lidí německého původu v Sudetech, na části západního území Československa, které sousedilo s Rakouskem, Německem a Polskem, kde byli většinovým obyvatelstvem Němci.

Viděl v tom příležitost získat velmi strategické území, které mu umožní vyvinout tlak na Československo a jeho spojence a odvěkého nepřítele Německa Francii, a umožní mu otevřít bránu do Polska.

Britský ministerský předseda Neville Chamberlain se angažoval v častých jednáních s Hitlerem, zvláště kvůli hrozbě války, kterou představovalo trvale rostoucí zbrojení Německa navzdory mírové smlouvě.

Navíc Německo a Rusko spolu soupeřili v kořistnických postojích k Polsku, jehož část území měly obě země zájem okupovat.

V září Hitler donutil Chamberlaina k tomu, co bylo obecně odsouzeno jako politika ústupků, když mu Hitler dal ultimátum, aby Československo odevzdalo Německu a vyklidilo území Sudet. Zakrátko nato obsadilo Německo i zbytek Československa.

Nacisté obsadili a kontrolovali celou zemi. Čechy a Morava, které měly hlavní průmyslové zdroje, se dostaly pod přímou kontrolu Německa. Slovensko bylo zřízeno jako samostatný římskokatolický vazalský stát a mnoho Němců, bydlících po celém území, bylo registrováno jako občané Německa a bylo pod kontrolou Třetí říše.1

Toto rozdělení způsobilo mnoho nemilosrdného utrpení a následné nepřátelství. Vzrůstala hořká desiluze, protože Českoslovenští vůdci nebyli vůbec pozváni k jednání o tonto politickém rozhodnutí. Navíc Británie, Francie a Sovětský svaz slíbili Čechům podporu, pokud by je Hitler vojensky napadl, ale své sliby nesplnili.

Baptisté

V roce 1919 vytvořili baptisté v Československu Bratrskou jednotu Chelčického2, asociaci patnácti sborů, které se nalézaly v Čechách, na Moravě, na Slovensku a sdružovala také německé a maďarské sbory. Jednota byla podporována baptisty z Velké Británie a Ameriky.

Také založili baptistický teologický seminář v Praze a dvě periodika3.

Za nacistické okupace bylo baptistům zabráněno v udržování úzkých kontaktů jak mezi těmito národy, tak s mezinárodním baptistickým hnutím, kvůli přísným vnuceným omezením cestování a všech forem komunikace.

Teprve až po porážce Německa a po konci druhé světové války byly tyto vazby s mezinárodním baptistickým hnutím postupně obnovovány a začaly se šířit zprávy o jejich zkušenostech za války.

Dr. Edwin Bell z Americké baptistické zahraniční misijní společenosti (American Baptist Foreign Missionary Society, ABFMS) napsal J. H. Rushbrookemu v říjnu 1945, aby mu podal zprávu o situaci baptistů v Československu.

Dozvěděl se od Jana Novotného, bratra Dr. Josefa Novotného, vůdce českých baptistů v exilu v USA, že téměř všem baptistickým kazatelům se podařilo obnovit svou službu a jsou v současnosti na svých místech.

Významnou výjimkou byla smrt kazatele Teofila Malého v koncentračním táboře Osvětim, do kterého byl deportován za svůj otevřený odpor vůči nacistům4.

V jiném dopise, který Dr. Bell zaslal D. Albaughovi v New Yorku, upřesňuje, že kazatel Teofil Malý byl obviněn z poslechu zahraničního rozhlasového vysílání a také z veřejné kritiky nacistů.

Dr. Bell také informoval Rushbrookeho o návštěvě, kterou vykonal v Československu na žádost českého Červeného kříže v roce 1945, aby jednal s vedoucími sborů a lékaři o otázkách veřejného zdraví a péče o děti.

Podal mu zprávu, že zde byl velký nedostatek potravin, který vyvolal široce rozšířenou podvýživu a nemoci. Toto bylo umocněno kritickým nedostatkem lékařského personálu a materiálu.

Nebylo pochyb, že toto bylo výsledkem obvyklých praktik nacistů na okupovaných územích převádění hlavních zdrojů a prostředků pro vlastní potřebu a pro podrobení celé populace drastickým snížením potravinových dávek.

Kritický nedostatek potravin a oblečení, pohonných prostředků pro topení a dopravu, plus válkou způsobená obrovská destrukce železniční sítě, cest, domů a veřejných budov, spolu se zničeným zemědělstvím a zahradnictvím, učinily život mnohých lidí nesnesitelně tvrdým.

Rodinný život byl ve velkém rozsahu narušen bolestnými ztrátami členů rodin, bezdomovectvím a odloučením typickým pro uprchlíky.

Stovky tisíc čechoslováků bylo nacistickou policií vyhnáno ze svých domovů a deportováno povolávacími rozkazy na nucené práce, mezi nimi bylo i mnoho baptistů.

V srpnu 1945 napsala Lydia Kolátorová, sestra Jana Novotného, tajemníka Bratrské jednoty CHelčického v Československu, a sama oddaná pracovnice baptistického sirotčince v Podhořanech, dopis Rushbrookemu5, ve kterém zmiňuje, co se stalo jednoho dne v roce 1942, kdy přišlo do jejich rodinného domu gestapo a odvedlo jejich staršího syna k výslechu.

Bylo to v době atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha a každý den nacisté zatýkali velký počet Čechů a popravovali je. Obávala se, co z toho bude, ale po jeho zadržení na dlouhou dobu byl její syn propuštěn.

Takové násilí a teror byly normální součástí denního života.

Lydia Kolátorová poskytla úkryt uprchlíkům kdykoli to bylo možné, včetně Němců; a když byla německá armáda na ústupu, otevřela sirotčinec americkým, britským a kanadským válečným zajatcům. Pak byl převzat Rudou armádou.

V prosinci 1944 sirotčinec také utrpěl při americkém bombardování. Komentovala to tak, že toto vše jej proměnilo z ráje na poušť. Tento příběh událostí, které zasáhly sirotčinec, ilustruje zmatek a chaos, který mnoho lidí prožilo v okupované zemi a houževnatou víru, která zde držela baptistické sestry a bratry.

Jindřich Procházka, který se stal rektorem Českého teologického semináře v Praze v roce 1921 a také sloužil jako tajemník Bratrské jednoty Chelčického, následně řekl Rushbrookemu, že baptistická práce v Československu za okupace velmi utrpěla.

Mnoho modliteben bylo poškozeno a zničeno. Jedna modlitebna byla přeměněna na továrnu, jiná se stala vojenským barákem. Vojáci často vyplenili prostory, které obsadili, ukradli všechno cenné a dokonce uvnitř jedné modlitebny zřídili místo pro nácvik střelby na terče.

Po osvobození

V červnu 19456 si Rushbrooke stěžoval, že jeho dopis, který poslal baptistům do Prahy, se vrátil s přípisem “Nedoručitelný”. Mohl pouze poznamenat, že “víme, že naši bratři měli za nacistů své mučedníky” 7.

Ewing vyprávěl příběh římského katolíka, který byl vyslán jako zvěd evangelikální církve v Československu. Byl tak uchvácen, že se tam znovu a znovu vracel, obrátil se a byl sám pronásledován. Nakonec unikl a “nyní svědčí o Kristu v této zemi.”

Po první poválečné konferenci československých baptistů v Rokytinici u Vsetína na Moravě napsal 28. srpna 1945 Jan Novotný8, tajemník Bratrské jednoty Chelčického, dopis Dr. Rushbrookemu, ve kterém vyjádřil vděčnost Spojencům za obnovení politické a náboženské svobody “po šesti letech velkého utrpení a ponížení, které v historii nebylo známo”.

Také svědčil o velké síle, pramenící z historie v boji Mistra Jana Husa za pravdu. “Nikdy jsme nepřestali věřit, že pravda zvítězí, i když byla na čas podrobena” 9. Mnohokrát byli ve velkém nebezpečí. Jejich města byla těžce poškozena. Jan Novotný vyznává: “Z boží milosti a milosrdnosti jsme stále živi. Bůh byl naší záchranou a pomocí ve všech hrozných letech války.”

Jako svobodný národ zamýšlí zdvojnásobit své úsilí “opravit to, co je v troskách” (Iz. 58,12)

Jeho dopis obsahuje detaily o baptistickém sirotčinci v Podhořanech (nyní na Slovensku), řízeném sestrou Lydií Kolátorovou. Ačkoli byl těžce poškozen, byl vždy otevřen všem, kteří potřebovali úkryt.

Po válce byli nedočkaví obnovit svoji práci s dětmi, ale vyžadovalo to trpělivost, protože nebyl žádný textil – žádné ložní prádlo, žádné spodní prádlo, žádné oblečení, žádná obuv! To by bylo v zimě velmi těžké a nemohli by posílat děti do školy.

Jan Novotný znovu vyznává: “Neděláme si starosti, protože víme: Bůh to zařídí. On to nejlépe ví!” Jejich jiný sirotčinec, v Praze, byl také poškozen. Výbor BRE Committee mohl s pomocí BWA zaslat přímo české Bratrské jednotě Chelčického částku 250 liber.

Když je Dr. Bell po válce navštívil, konstatoval, že léta okupace a persekucí měla žalostný dopad na život sborů. Nebylo zde šest let žádné teologické a kazatelské vzdělávání, což způsobilo nedostatek vzdělaných kazatelů: mezery způsobené věkem, nemocemi a následky války nemohly být vyplněny. Byla zde naléhavá potřeba obnovit vzdělávání.

Druhá oblast potřeb byla mezi dětmi a mladými lidmi, zvláště potřeba literatury a vedení v místních sborech.

Baptist Times informují ve vydání z 15. listopadu 1945 o přivítání při návratu Dr. Procházky, bývalého prezidenta pražského baptistického teologického semináře, který v průběhu války vyučoval na baptistickém teologickém semináři v Regent´s Park College.

Byl ve Spojených státech od baptistického kongresu v Atlantě v roce 1939, kde při při čtení jmen delegátů z listiny přítomných řekl: “Reprezentuji zemi, která byla, není a která bude.” To vyvolalo velkou odezvu mezi delegáty v Atlantě, ale zároveň kvůli tomu bylo nemožné, aby se v průběhu válečných let vrátil do nacisty okupované země.

Odcestoval zpět do Londýna, kde vyzýval ke znovuotevření českého teologického semináře v Praze. Informace z Československa byly stále neúplné, ale evidentně obsahovaly zprávy o poškození dvou modliteben a dvou sirotčinců. Jan Novotný si zaslouží velký respekt za vedení v průběhu válečných let.

Dr. Rushbrooke napsal 11. července 1946 článek Baptisté na kontinentu do Baptist Times. V něm informuje v odstavci “Nadějné aspekty” o návratu Dr. Procházky do Prahy “z vynuceného exilu ve Státech”. S americkou a britskou pomocí se na teologickém semináři v Praze otevřely některé krátké kurzy.

Mezi lety 1945 – 47 zde opravdu nastalo oživení aktivity, kterému pomohly návraty lidí z Ruska a Polska do Československa. V roce 1946 proběhly oslavy stého výročí českého baptistického průkopníka Jindřicha Novotného.

V roce 1948 však bohužel převzal Sovětský svaz kontrolu nad Československem a tvrdě omezil sborové aktivity10.

Poznámky:

1 Viz Burleigh, Third Reich, str. 409

2 Petr Chelčický byl vedoucí osobností české husitské reformace v 15. století a jeho myšlení ovlivnilo Moravské bratry, České bratry a baptisty v Čechách.

3 Petr Macek v chystaném Slovníku evropského baptistického života a myšlení.

4 Keith Jones, rektor Mezinárodního baptistického teologického semináře v Praze, konzultoval s Vlastimilem Pospíšilem, který mu potvrdil, že kazatel T. Malý byl jediným českým baptistickým kazatelem, který trpěl a zemřel rukou nacistů. Vlastimil Pospíšil objevil v baptistickém archivu konkrétní detaily ze života kazatele Teofila Malého, které popsal v knize Kazatelé Bratrské jednoty baptistů.

5 Korespondence v Rushbrooke papers, Angus Library

6 Tato část je napsaná na základě dopisu Novotného Sushbrookemu a příspěvku Petra Macka v připravované publikaci Slovník života a myšlení evropských baptistů.

7 Baptist Times 28. června 1945, str. 9

8 BRE Minutes, 17. října 1945, poznámka, že Jan Novotný “je živ, ale v průběhu války trpěl”

9 Korespondence o Československu zaznamenaná výše byla obsažena v Rushbrooke Collection v Angus Library, Regent´s Park College, Oxford, v BWA (Europe) Box I A.

10 Viz článek Petra Macka ve Slovníku života a myšlení evropských baptistů.

Zdroj:

Bernard Green European Baptists And The Third Reich, Baptist Historical Society, 2008, str. 77 – 80, 159 – 161

Štěpán Křivánek

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry

Sdílejte se svými přáteli a známými:

  • Click to share on Facebook (Opens in new window)
  • Click to share on Pinterest (Opens in new window)
  • Click to share on Twitter (Opens in new window)
  • Click to share on WhatsApp (Opens in new window)
  • Click to share on Skype (Opens in new window)
  • Click to print (Opens in new window)

Navigace pro příspěvek

Předchozí Předchozí
Rok 1620: Reformace katolická 25.
DalšíPokračovat
Modlitby: 26. Připojme se k pomoci a modlitbám za Ukrajinu

Vyhledávání

Vyhledávání

Tweets by sitviry

Rubriky

Nedělní škola pro dospělé

BAPTISTICKÁ ENCYKLOPEDIE

Rádio Síť víry

Rádio pro děti

LABORATOŘ

Program TV Děti

Program TV 4YOU

Program TV Slovo

Program TV Hudba

Archiv článků

  • 2020’s
  • 2010’s
  • 2000’s

Odkazy

Liberec
Lovosice
Praha
EBF
BWA
SBS

Kontakt

sitviry@gmail.com

Odběr novinek

© 2022 Baptisté - Síť víry

Posun nahoru
  • Baptisté
    • EN – Who we are
    • DE – Wir über uns
  • Sbory
    • Baptistický sbor Na Topolce
    • Baptisté v Liberci
    • Sbor Petra Chelčického
  • Program akcí
    • Baptistická pastorálka
    • Konference 2020
    • OLECUP 2020 – zrušen
  • Publikace
    • Nové knihy, recenze
    • Časopisy
    • Baptisté – literatura I
    • Baptisté – literatura II
    • Studentské práce
  • Teologie
  • Historie
  • NEDĚLNÍ ŠKOLA
  • Baptistická encyklopedie
  • Baptistická knihovna
  • Ženy ve službě
  • Osobnosti baptistů
  • Ze světa baptistů
  • Zamyšlení
 

Loading Comments...