Svědectví: 99. Matka rukojmího vypráví o strastiplném utrpení
Svědectví
Matka rukojmího vypráví o strastiplném utrpení posledních 100 dní v Gaze
14. ledna uplyne 100 dní od nelidského masakru, při němž Hamás 7. října v Izraeli zabil více než 1 200 lidí a další stovky unesl. 136 z nich je stále drženo jako rukojmí v Gaze. Jedná se o občany 20 národů – židy, křesťany, muslimy, buddhisty a hinduisty.
Jedním z rukojmích je 23letý Herš Goldberg-Polin, jehož rodičům, Rachel Goldbergové a Jonu Polinovi, se obrátil život naruby a kteří nenechají nic náhodě, aby jeho i všechny rukojmí přivedli domů.
Stejně jako Goldberg-Polin, který má dvojí americko-izraelské občanství, rád cestuje a minulý měsíc měl naplánovanou dvouletou cestu do Asie, i jeho matka cestuje po světě, nikoliv však pro zábavu, ale z nutnosti. Setkala se s prezidenty a premiéry, senátory, velvyslanci a dokonce i s papežem.
Horlivě věří, že synovo vysvobození je v Božích rukou, a jak říká, musí “běžet až na konec světa, aby se ho pokusila zachránit”. “Nevím, jaký kámen obrátíme, který bude rozhodujícím momentem” pro osvobození jejího syna.
“Jsem věřící člověk,” dodala. “Modlitba mi dodává obrovskou sílu a útěchu. Věřím, že (“vysvobození” jejího syna) přijde shůry, od Boha. Ale nevím, čím přesně to bude, takže musím jít naproti kamkoli. Nevím, jaký je Boží plán. Je to papež, nebo ta milá mladá žena, která přišla ke dveřím s koláčky?”.
Bojovníci Hamásu unesli Goldberga-Polina z hudebního festivalu Nova, kde bylo povražděno 367 lidí, brutálně znásilněny ženy a z něhož byly uneseny desítky lidí. Goldberg-Polin byl jedním z nich, poté co mu Hamás prostřelil levou ruku, a od té doby o něm nikdo neslyšel. (Příběh jeho matky si můžete poslechnout po kliknutí sem.)
Pro Goldberga a Polina to byl “jiný vesmír”. Jsou rozrušeni strachem a traumatem. Bojují 18 až 20 hodin denně a považují sebe i své činy za neúspěch, zatím. Goldberg v mnoha ohledech ztratil víru v lidstvo.
Popsala, jak jí při soukromé audienci s papežem Františkem řekl něco, co ji od té doby utěšuje: František řekl, že to, co zažívá, je terorismus, a terorismus je absence lidskosti.
Oproti nelidskosti Hamásu a navzdory hrůzám, které byla nucena se svým manželem prožívat více než tři měsíce, projevuje Goldbergová silný smysl pro morální jasnost a hojnou lidskost. Poukázala na příměří – během něhož bylo propuštěno 105 rukojmích a obyvatelům Gazy byla dodána rozsáhlá humanitární pomoc – jako na důležitý model, který umožnil propuštění všech zbývajících rukojmích.
Na rozdíl od mnoha rodin, které zoufale sledovaly, zda se jejich blízcí dostanou na svobodu během propouštění rukojmích, ona tehdy neočekávala, že se její syn dostane ven, protože šlo pouze o ženy a děti. Toto vědomí jí umožnilo oslavit propuštění každého rukojmího, zejména proto, že rodiny rukojmích se samy staly jakousi rozšířenou rodinou.
Goldbergová by si také přála, aby do Gazy směřovalo více humanitární pomoci, a poznamenala, že stovky tisíc Gazanů také trpí a 85 % z nich bylo vysídleno. “Nechme humanitární pomoc dostat se dovnitř a nechme lidské bytosti dostat se ven,” vyzvala.
Goldbergová se zasazuje o tvůrčí činnost, nikoliv o emocionální podporu. Jako občanka USA je vděčná za prezidenta Bidena a další, kterým podle jejích slov na situaci záleží. Po třetím největším masakru Američanů od 11. září zůstává šest žijících amerických rukojmích.
“Američanům se nelíbí, když jsou Američané bráni jako rukojmí proti své vůli,” řekla a vyzvala spoluobčany, aby každý den kontaktovali Bílý dům s jednoduchým vzkazem: “Hamás drží 136 lidí, včetně šesti amerických rukojmích. To se mi nelíbí.” Linka pro připomínky Bílého domu je (202) 456-1111 a e-mailová adresa je president@whitehouse.gov.
Goldbergová neviděla žádné známky toho, že by Červený kříž byl ochoten poskytnout materiální pomoc, a dodala, že se jim snaží dát za pravdu. Uvedla, že jí to řekli představitelé Červeného kříže: “Jsme tady na hranicích. Chceme jít dovnitř. Hamás nás tam nechce pustit,” ale to nestačí. Lze a je třeba udělat více, řekla a podivila se, proč Červený kříž nemůže nebo nechce udělat více a vytyčit Hamásu “červené linie”.
Obecně svět zavírá oči a nechápe, kdo jsou rukojmí, řekla a dodala, že se domnívá, že lidé by se více starali o lidi jinde ve světě než o židovské/izraelské rukojmí.
Vinu však nesvaluje na ostatní. “Já jsem selhala. Selhali jsme my. Selhaly světové vlády,” řekla. “Jak je možné, že ty lidi nemůžeme dostat zpět?” dodala.
Rukojmí pocházeli z 33 zemí a byli ve věku od 9 měsíců do 87 let. Ze 136 lidí, kteří jsou stále v zajetí Hamásu, je 23 potvrzeno jako mrtví. Po boku jejich rodin zahájila nadace Genesis 123 celosvětovou petiční kampaň za propuštění všech rukojmích.
Goldbergová poznamenala, že povzbuzením jsou zejména křesťané. Více než 100 000 lidí poslalo fotografie rodin, které na vánoční stůl prostřely místa se jménem jejího syna.
Goldbergová žádá lidi, aby se v neděli 14. ledna zapojili do naléhavého a jednoduchého humanitárního poselství. Stejně jako ona označuje každý den od začátku této krize, žádá lidi, aby si vzali kousek lepicí pásky nebo samolepku s číslem 100 a nalepili si ji na oblečení nad srdce. Jejím cílem je, aby se do akce zapojil milion lidí, uvedla s tím, že tato snaha bude mít zvláštní sílu, pokud se jí zúčastní křesťané a další nežidé.
Goldbergová je příbuznou pouze jednoho ze 136 rukojmích. Kromě rukojmích, kteří potřebují modlitbu, prožívají tisíce jejich blízkých pomalu se rozvíjející trauma a někdy se cítí beznadějně. I když budou jejich blízcí propuštěni, jejich životy už nikdy nebudou stejné.
Zeptal jsem se Goldbergové, jak se za ni a za všechny rodiny můžeme modlit. “Žalmy jsou pro mě opravdovou útěchou, je to skutečná svépomocná kniha. Žalmy odříkávám po celý den,” řekla a upozornila na žalmy, které jí dodávají povzbuzení – 135, 121 a 13, v němž se tak zoufale ptá Boha: “Jak dlouho mě ještě necháš tohle snášet?”. Útěchou je také žalm 23, dodala a vysvětlila, že i v tomto temném období její pohár přetéká.
Klikněte zde a podepište petici za propuštění všech rukojmích.
Jonathan Feldstein
Jonathan Feldstein
Jonathan Feldstein je prezidentem nadace Genesis 123. Narodil se a vystudoval v USA a v roce 2004 emigroval do Izraele. Je ženatý a je otcem šesti dětí. Je vedoucím představitelem, který spolupracuje s křesťanskými příznivci Izraele a mezi nimi a sdílí zkušenosti s životem ortodoxního Žida v Izraeli prostřednictvím své práce, psaní a jako moderátor podcastu Inspiration from Zion. Kontaktovat ho můžete na adrese firstpersonisrael@gmail.com.
-van-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry