Ženy ve službě: 11. (DE)MONTÁŽ BIBLICKÉHO ŽENSTVÍ
Ženy ve službě
Recenze
Ženy ve službě přinášejí recenzi knihy Dr. Beth Allison Barrové The Making of Biblical Womanhood (Vytvoření biblického ženství) aneb Jak se podmanění žen stalo “pravdou evangelia”.
BETH ALLISON BARROVÁ V KNIZE (UN)MAKING BIBLICAL WOMANHOOD
“Hildegard pravidelně kázala v Německu, podnikla čtyři kazatelské cesty mezi lety 1158 a 1170.”
(str. 89)
Téma této recenze je nový bestseller – kniha Dr. Beth Allison Barrové The Making of Biblical Womanhood (Vytvoření biblického ženství) aneb Jak se podmanění žen stalo “pravdou evangelia“.
Cituji ze závěrečné kapitoly s názvem Není čas dát ženám svobodu?
Ve své knize Beth Barrová sdílí fragmenty a příběhy ze svého života. V poslední kapitole je ještě více osobní a sdílí, jak škodlivé a nebezpečné může být pro ženy takzavané “biblické ženství” (čili komplementarismus neboli patriarchát). Nebudu zde zmiňovat “nejtemnější” příběh Beth, můžete si ho pro sebe přečíst v její knize. Místo toho sdílím citace, které si myslím, že představují shrnutí Vzniku biblického ženství (The Making of Biblical Womanhood).
Beth píše o tom, jak ztratila víru v komplementarismus:
… stalo se to, jakmile jsem začala sledovat na historické linie, které spojují komplementarismus dohromady, tehdy jsem o tom začala opravdu pochybovat. Víte, přišla jsem na tu největší lež všech, a to že:
Dodržování komplementarismu je jedinou možností pro ty, kteří věří, že Bible je autoritativní slovo Boží.
Důkazy mi ukázaly, jak byl stavěn křesťanský patriarchát, kámen za kamenem, po celá staletí.
Důkazy mi ukázaly, jak století za stoletím, argumenty pro podřízenost žen odrážely historické okolnosti více než Boží tvář.
Důkazy mi ukázaly, že jen proto, že komplementariarismus používá biblické texty, neznamená, že reflektuje biblickou pravdu.
Důkazy mi ukázaly stezku hříchu a záměrného ničení v důsledku vyučování, které sráží ženy pod moc mužů.
Důkazy mi v celé historii ukázaly ženy ve službě, které vždy znaly pravdu o patriarchátu a které vždy věřily, že Ježíš učinil ženy svobodnými.
(str. 204-205)
Cílem práce Beth Barrové je “změnit budoucnost přesným pochopením naší minulosti.” (str. 214) To zahrnuje připomenutí mnoha žen v historii církve, “toho velkého oblaku svědků”, které vedly, učily a kázaly, a obohatily církev významnými duchovními, intelektuálními a inspirujícími příspěvky.
Líbí se mi pozorování Beth Barrové:
… Bez ohledu na to, zda církevní zřízení uznalo jejich práci, ženy přetrvávaly v kázání evangelia a v duchovní službě Bohu. Historie nám ukazuje, že ženy nečekaly na schválení mužů, aby sloužily na Božím díle.
Od Marie Magdaléney, přes Valdenské ženy, jeptišky uršulinky, ženy Moravských bratří, kvakerské sestry, až po kazatelky Černých žen a aktivistky sufražetky, nám historie ukazuje, že ženy nečekaly na schválení mužů, aby pracovaly na Božím díle.
Můžeme slyšet hlasy žen v naší křesťanské minulosti, které navzdory všem překážkám na jejich cestě, přesto “stále kázaly.”
(str. 213-214)
Beth Barrová pak vznáší tyto otázky:
Co kdyby se evangelikálové rozpomněli na ženy jako Christine de Pizanovou a Dorothy L. Sayersovou?
Co kdybychom se rozpomněli, že ženy byly vždy vedoucí, učiteli a kazateli, a to i v evangelikální historii?
Co kdyby naše semináře používaly učebnice, které by zahrnovaly i ženy?
Co kdyby naše nedělní školy a Biblické studijní osnovy správně učily o Junii jako apoštolce, o Priscille jako spolupracovnici a o ženách jako Hildegard Bingenová jako kazatelkách?
Co kdybychom poznali vedení žen stejným způsobem jak to Pavel dělal ve všech svých dopisech – dokonce s důvěrou svěřil dopis Římanům diakonce Foibé?
Co kdybychom naslouchali ženám v našich evangelikálních církvích tak, jako Ježíš naslouchal ženám?
Ženy stojí ve velkém oblaku svědků. Vždy jsme stály a stojíme. Je čas, je už dávno čas, abychom si to připomněly. (str. 214)
Zde jsou závěrečná slova Beth Barrové:
Komplementariarismus je patriarchát a patriarchát je o moci. A nikdy nebyl o Ježíši. Nevzpomínám si, když jsem s tím začala, ale nyní již dlouho propouštím své studenty ze třídy s těmito slovy: Jděte, buďte svobodní!
Myslím, že je to nejvhodnější způsob, jak uzavřít tuto knihu. Ježíš učinil ženy svobodnými. Není konečně na čase, aby evangelikální křesťané udělali totéž? Jděte, buďte svobodní!
(str. 218)
– poselství Beth Allison Barrové
A já, Marg, nemohu více souhlasit. Umělé limity a hranice, které církve ženám nastavily, a pokračují v tom vůči svým ženám dál, jsou dusivé, potlačující a ubližují mnohým ženám a dívkám. Také poškozují a brání misii církve. Více a více, jak se dívám kolem, vidím, jak jsou některé sektory církve nemocné. Patriarchát a falešné učení “biblického ženství” jsou součástí této nemoci. Jsem ráda, že jsem mohla hrát svou roli v demontáži takzvaného “biblického ženství”.
Knihu Beth Barrové The Making of Biblical Womanhood (Tvorba biblického ženství) je snadné číst. Je napsána v konverzačním stylu, a to i když Beth čerpá z historie církve, stejně jako její vlastní informace, nejsou nikdy odborné nebo těžko pochopitelné. Na druhé straně je někdy bolestné číst koncepty, prezentované v knize, a vyžadují hluboké přemýšlení. Také požadují po čtenáři akci. Můžeme a musíme to dělat lépe. Zdraví církve, zejména v Americe, je v sázce.
Kniha The Making of Biblical Womanhood je k dispozici na Amazonu i u dalších prodejců.
Marg Mowczková
Moje křestní jméno je Margaret, nebo Marg (s tvrdým “g”) a mé příjmení je Mowczková. Jsem vdaná s Peterem a máme dva dospělé syny, dvě snachy a tři roztomilá vnoučata. (jsem ráda babičkou!) Všichni žijeme na centrálním pobřeží Nového jižního Walesu (Central Coast of New South Wales), asi 60 kilometrů severně od Sydney v Austrálii.
Poprvé jsem se dozvěděla, co to znamená být křesťanem v táboře přibližně před 45 lety, kdy mi bylo asi 10 let. Vedoucí v táboře mi řekl, že být křesťanem není v první řadě o víře určitému žebříčku hodnot, je to o skutečném vztahu s Bohem, který Ježíš umožnil tím, že vzal na sebe problém hříchu v jeho obětní smrtí na kříži. Na tomto setkání, jsem také poprvé slyšela o Duchu svatém. Tato zvěst o křesťanství mi dávala dokonalý smysl a já jsem ho chtěla přijmout.
Dobrá zpráva o Ježíši má pro mě stále smysl, jak se učím, jak se prohlubuje můj vztah s Bohem, a jak se i nadále zapojuji do různých služeb.
Jsem také zapojena do diskusí na téma ženy ve službě. Můj příběh o tom, jak jsem dospěla k přesvědčení o rovnosti a vzájemnosti mužů a žen v křesťanském manželství a službě je zde. (Tento článek obsahuje také některé z mých názorů na témata týkající se rovnosti.)
Mám teologický titul z Australian College of Ministries a magisterský titul z oboru Raných křesťanských a židovských studiích z Macquarie University. (Práce na Deacons a Phoebe Cenchrea získala ocenění.) Trávím spoustu času na svém počítači, studuji, píšu a odpovídám lidem, kteří mě kontaktují přes internet.
Moje vyznání o osobním pohledu je: “být v souladu s obrazem Krista” (Římanům 8:29), který se bohužel nestane v tomto životě, ale stane se to (1 Jan 3: 2).
Moje osobní vyznání jsou: (1) “Být tak blízko k Bohu, jak jen mohu být, naplněná Duchem svatým, jak jen mohu být, a povzbuzovat ostatní, aby dělali totéž,” a (2) “Být vyslancem Božího království kdekoli jsem.”
-krk-
Vyjádřené názory jsou výhradně názory autora.
Další články Ženy ve službě si můžete přečíst zde.
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů