Střípky z historie: 14. Jindřich Schlögl a tajemný poklad na Svaté Heleně
Při bádání v archivech o historii české obce Svaté Heleny v Banátu se objevila zajímavá informace o tajemném pokladu, který je spojen se jménem Jindřicha Schlögla, učitele na Svaté Heleně.
Jindřich Schlögl a tajemný poklad na Svaté Heleně
Jindřich Schlögl se narodil 2. září 1841 v obci Velká Řetová č.p. 48 v katolické rodině, jako syn bývalého řídícího učitele ve Velké Řetové. Měl dva bratry, Adolfa a Josefa. Bratr Adolf byl katolickým knězem. Jindřich svá první školní léta vychodil u svého otce, později navštěvoval reálku a poté Učitelský ústav v Hradci Králové. V mladých letech záhy ztratil v jednom roce svého otce i matku a následkem této nenahraditelné ztráty se na svých studiích protloukal kondicemi, které poskytoval slabším žákům.
Po skončení Učitelského ústavu v roce 1961 působil Jindřich Schlögl jako podučitel na obecné škole v Horním Jelení u Pardubic, kde toho času byl řídícím učitelem František Dařílek.
Dne 1. ledna 1862 byl Jindřich Schlögl na přímluvu Františka Untzeitiga, děkana na Gerníku a rodáka z České Třebové, vyzván a později na žádost plukovníka a svobodného pána, rytíře Kukuljeviče de Sačči povolán na osiřelou českou školu na Svaté Heleně.
Nevíme, co jej vedlo k tomu, že přijal učitelské místo na Svaté Heleně v Banátu. Odlehlý Banát tehdy patřil do pohraniční oblasti Vojenské hranice. Možná to byly ušlechtilé ideály národní a vlastenecké, jak později vyrozumíváme ze Školské kroniky, kterou podle jeho poznámek sepsal Jindřichův syn Jan:
Dějiny těchto osad sepsal již můj nebohý otec Jindřich Schlögl, bývalý řídící učitel na české škole v Svaté Heleně a mám po ruce několik výňatků z těchto a dokladů písemných ze začátku a poloviny minulého století.
Na Svaté Heleně nastoupil Jindřich Schlögl jako zkoušený učitel v roce 1863, kdy vystřídal zkoušeného učitele J. Holeše, který zde učil od roku 1852.
O dva roky později v roce 1865 o učiteli Jindřichu Schlöglovi nacházíme zmínku v Národních listech z úterý 27. června v článku, který je poděkováním za zaslané darované knihy českým obcím v Banátu:
V roce 1868 si Jindřich Schlögl na Svaté Heleně vzal za manželku Barboru Fialovou, která byla o sedm let starší. Barbora se narodila 20. července 1834 v obci Svatá Helena, Sedmihradsko, Uhersko. Měli spolu čtyři děti, kromě Jindřicha ještě Františka, Jana a Adolfa.
Služné samostatného učitele nebylo nijak velké a pro život dostačující.
Kromě bydlení zdarma dostával 6 sáhů dřeva a 8 zlatých a 33 krejcarů měsíčně bez dalších jiných příjmů – “poněkud mnoho, aby se mohlo umřít, a zas něco málo, aby se mohlo žít”. Při tom všem samota a vzdálenost od rodné vsi a vlasti, od svých bratrů a příbuzných. Jeho celoroční služné obnášelo asi 100 zlatých. Mimo služného dostával Jindřich Schlögl 10 měr pšenice, 10 měr kukuřice, 10 měr brambor (často nahnilých), což všechno obnášelo asi 120 zlatých, neboť obilí bylo v těch dobách velmi laciné.
Jeho syn Jan ve Školské kronice píše: “Tak sloužil Jindřich Schlögl prvních deset let bez jiné podpory a vyhlídky na lepší doby. Ale nezoufal a maje na zřeteli jen školu a blaho svých kolonistů a vzdor tomu, že mu jinde jiné a vydatnější místa nabízena byla – setrval, usilovně pracoval, doufaje na doby lepší a jemu příjemnější. I při těchto dost slabých platových poměrech, zpočátku musil zápasiti s velkým strádáním, nepozbýval naděje, pracoval statně k dobru školy a k dobru ubohé české obce, jež vysoko v horách zastrčená hájila stále svoji individualitu.“
Je překvapivé, že při této vyslovené chudobě učitele Jindřicha Schlögla na Svaté Heleně nacházíme v roce 1875 ve středečním vydání katolického časopisu Čech ze 17. března inzerát Jindřicha Schlögla, učitele v Svaté Heleně v Banátu:
Je otázkou, kde se na Svaté Heleně vzal velký počet stříbrných, bronzových a měděných mincí, památných penízů a prstenních kamenů z doby před naším letopočtem, z doby římských císařů, tureckých kalifů a křižáckých válek.
Můžeme se domnívat, že patrně šlo o nějaký náhodný nález na Svaté Heleně nebo v jejím okolí, pravděpodobně při klučení lesů. Podle uváděného množství “značný počet mincí” se mohlo jednat o skutečný poklad, který byl v této oblasti ukryt nebo zakopán.
Stav mincí musel být přinejmenším dobrý, ne-li výborný, když umožnil Jindřichu Schlöglovi datovat původ mincí a dobu, ze které pocházely. Jeho snaha o prodej mincí v Čechách naznačuje, že mohly být ve výborném stavu. Inzerát v časopisu Čech nebyl levný a Čechy byly na Svaté Heleně trochu z ruky.
Tento inzerát vyšel ve stejné podobě ještě ve vydáních časopisu Čech z 18. 3., 20. 3., 24. 3. a 28. 3. 1875. Šlo tedy o objednávku celé série inzerátů najednou.
Kdo poklad na Svaté Heleně nalezl a zda byl rozprodán do Čech není zatím známo. O nalezeném pokladu se ani netraduje ve vyprávění obyvatel Svaté Heleny. Patrně mohlo jít o tajnou záležitost, která se buď týkala pouze Jindřicha Schlögla nebo jeho a případného nálezce pokladu.
V každém případě se finanční situace Jindřicha Schlögla zlepšila, téhož roku dostal přidáno na 300 zlatých ročního platu. A o čtyři roky později v roce 1879 byl na Svaté Heleně postaven katolický kostel. Jindřich Schlögl na něj pořádal sbírky v českých obcích v Banátu, ve Weisskirchu, Nové a Staré Moldově, Berzásce, Drenkově, Oršově, u známých v Čechách – Bohdanči, Pardubicích, Hradci Králové a podařilo se mu sehnat nutnou částku na stavbu kostela.
Dokonce i císař František Josef II. věnoval na žádost Jindřicha Schlögla 150 zlatých, císařovna Marie Anna při jeho osobní návštěvě v Praze 100 zlatých a biskup Bonác z Temešváru daroval na jeho osobní prosbu 500 zlatých.
Jindřich Schlögl měl i dost finančních prostředků, aby jeho syn Jan mohl studovat a stát se učitelem. Díky němu a jeho Školské kronice máme možnost nahlédnout do historie Svaté Heleny. Je možné, že k tomu přispěl i tajemný poklad, nalezený na Svaté Heleně.
Poslední zmínku o Jindřichu Schlöglovi nalezneme v Katolických listech ze pátku 9. dubna 1897, které zveřejnily poděkování a oznámení o umrtí Jindřichova bratra Adolfa Schlögla, které je podepsáno i Jindřichem Schlöglem:
Jindřich Schlögl zemřel o osm měsíců později 15. prosince 1897 ve věku 56 let v obci Svatá Helena, Sedmihradsko, Uhersko, kde je pohřben na místním hřbitově. Jeho manželka Barbora byla pohřbena také na hřbitově v obci Svatá Helena.
Pokračování příběhu o pokladu na Svaté Heleně: Střípky z historie: Patřil tajemný poklad na Svaté Heleně z r. 1875 Turkům?
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů