Svědectví: 82. Když přestanete chodit do sboru
Svědectví
Když přestanete chodit do sboru
Jako kazatel se snažím nebrat si osobně, když přestanete chodit do sboru.
Většinou chápu, že to není o mně a že to není ani o sboru. Je to o životě a o změně životních období a zvyků a o mnohém dalším. A přesto se někdy přistihnu při myšlence: “Co bychom mohli udělat, abychom byli přitažlivější?” nebo “Co bychom mohli nabídnout tak přesvědčivého, aby lidé nechtěli vynechat jedinou neděli?”.
V jasnějších chvílích si uvědomuji, že žádná taková jednoduchá řešení neexistují. Každý týden nabízíme smysluplné, promyšlené a plánované bohoslužby, a tak vychytávky návštěvnosti z dlouhodobého hlediska opravdu nepomohou. Kromě toho, i když vymyslíme neděli, která má všechny zvonky a píšťalky, někteří lidé stejně musí být mimo město, na volejbalovém nebo fotbalovém zápase, na fotbalovém utkání na vysoké škole a tak dále.
Tady je trochu statistického pohledu: Průměrný “pravidelný” návštěvník našeho sboru je přítomen asi dvakrát měsíčně. Ukázalo se, že to je ve srovnání s průměrnou návštěvností v megasborech hodně.
Je to jiný svět, než ve kterém jsem vyrůstal já, kdy pravidelní návštěvníci sboru vynechali možná dvě nebo tři neděle za rok – kvůli dovolené a nemoci. (A mimochodem, pokud se spoléháte pouze na čísla týdenní návštěvnosti, abyste posoudili úspěšnost svého sboru, hledáte v dnešní době na špatném místě).
Naši členové dnes vedou rušný život se spoustou příležitostí k odchodu. Nejsou to jen chaty u jezera nebo služební cesty, které nás táhnou pryč; je to nespočet rodinných závazků, cestování ve volném čase, sportovní akce, školní aktivity, svoboda prázdného hnízda a tak dále a tak dále. To nejsou špatné věci.
Bliká zde však varovné světlo: Je snazší, než si dokážete představit, přejít od zřídkavé docházky k žádné. Nedávno jsem mluvil s několika přáteli, kteří se prostě zbavili zvyku chodit do sboru. Není to proto, že by sbor neměli rádi nebo že by chtěli být záměrně pryč.
Místo toho jedna věc vedla k druhé, jeden nedělní brunch vedl k sérii pozdních dopolední a najednou zjistili, že ve sboru nebyli už několik měsíců. A pak už nevěděli, jak se znovu vrátit do sboru, aniž by se jich lidé ptali, kde byli, a aniž by se cítili provinile.
Mohu nabídnout celou řadu důvodů, proč je návštěva sboru pro vás dobrá, včetně těch teologických a praktických. Podstatou je, že je třeba nám pravidelně připomínat, že nežijeme sami pro sebe. Nejlepším způsobem, jak to mít neustále na paměti, je najít si každý týden čas na uctívání Stvořitele místo toho, abychom uctívali sami sebe a svůj rušný život.
Takže žádné obviňování, jen přátelské připomenutí, že je snadné vymanit se ze zvyku dělat věci, o kterých říkáme, že jim věříme.
A tady je dobrá zpráva: Vaše místo ve sboru je stále volné a my se těšíme, až vstoupíte do dveří – bez ohledu na to, jak dlouho jste byli pryč. Doufám, že se v neděli uvidíme v našem sboru.
Mark Wingfield
Mark Wingfield
Mark Wingfield slouží jako výkonný ředitel a vydavatel Baptist News Global. Je autorem nově vydané knihy Honestly: Telling the Truth About the Bible and Ourselves.
-van-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry