Teologie: Jídlo a Bible 8.
Strava rostlinná versus živočišná
Teologie
Strava rostlinná versus živočišná
V předchozích dílech seriálu jsme došli ke zjištění, že Bible nám z pozice křesťanské víry žádné striktní podmínky, pokud se týká jídla, nedává.
Ježíš jako Žid určitě nejedl vepřové. Jako vůdce disidentského mesiášského společenství nejspíš z politických důvodů nejedl ani skopové. Ryby ovšem dle evangelií jedl a není náhodou, že se právě ryba stala symbolem, kterým pozdější generace křesťanů odkazovaly na svého zakladatele.
Zajímavé je, že se už v prvních stoletích církve mezi následovníky Spasitele nacházeli také lidé, kteří maso odmítali. Sice se odvolávali na Jakuba, bratra Páně, který prý byl vegetarián, co nejedl ani ryby, ale spíš jejich způsob stravování pocházel z pohanského prostředí.
Rostlinná dieta byla mezi vyznavači některých duchovních směrů populární. Maso jim na rozdíl od zeleniny, která roste k nebi a živí se „vzduchem“, připadalo příliš materiální podstaty.
Kdo chce být duchovním člověkem, kdo usiluje o skutečné poznání jak se věci mezi nebem a zemí mají, ten se, podle osvícených vůdců tohoto proudu myšlení, musí masu vyhýbat.
Křesťanství se postupem doby pod vlivem těchto a podobných nauk stále více obracelo k nebi.
Ježíšovo učení o Božím království na Zemi, kde se bude žít podle nebeských pravidel, se časem změnilo v očekávání výlučně nebeské blaženosti.
Rostlinná dieta se mnoha lidem na cestě k duchovnímu prozření zdála být, spolu s upozaděním těla ve prospěch duše, správným řešením. Pro snazší rozlišení budeme tento druh vegetariánství nazývat duchovním.
Ve středověku důraz na rostlinnou stravu víceméně zaniknul, jídla bylo obecně málo a na podobné důrazy nebyl prostor. Na scénu se vrací s novověkem a zejména s nástupem průmyslové revoluce v 19. století.
Snad nejdůkladněji duchovní směr vegetariánství oprášili adventisté. Už i u nás každý zná obilné křupky, lupínky či vločky s názvem Kelloggs.
Na přelomu 19. a 20. století s nimi přišel zbožný podnikatel stejného jména. Pustil se do jejich výroby a propagace údajně hlavně proto, aby zamezil sexuálnímu chtíči u mládeže. Měl totiž za to, že zdrojem pokušení a nevázanosti je pojídání masa.
Faktem je, že se skalní adventisté (např. v Loma Linda, Kalifornie) dožívají vyššího věku. Možná alespoň z tohoto ohledu by jejich bezmasá dieta mohla být inspirací. Někteří odborníci se ale domnívají, že spíš než vegetariánství má na tom rozhodující podíl zdravý životní styl bez alkoholu, cigaret a jiných neřestí.
Shrňme si to. Vegetariánství může být politické (v případě Ježíše a Jakuba se jedná o pescetariánství), dále pak duchovní, a nakonec etické.
Samozřejmě jsou také lidé, kteří vsadí na rostlinnou stravu ze zdravotních důvodů nebo za účelem snížení váhy. Ti dietu ovšem v naprosté většině případů nedrží důsledně, dříve či později ji přerušují, porušují nebo přecházejí k jiným stravovacím systémům.
Pokud se týká zastánců etického vegetariánství, mám pro ně jistou slabost. Obvykle se angažují za práva zvířat a trápí je naprosto necitlivý průmyslový chov dobytka. S tím nelze než souhlasit.
Na druhou stranu nelze nevidět, že se obvykle jedná o městské obyvatele, kteří nikdy s chovem domácích zvířat nepřišli do styku. Příliš snadno odhazují mnohatisíciletou zkušenost soužití člověka s dobytkem, někdy s trochu naivními argumenty.
Řešením není přestat jíst maso, ale začít se ke zvířatům chovat lépe. Umožnit jim, aby v průběhu svého života mohla být skutečně tím, čím jsou, ne jen živými stroji na maso uzavřenými v kleci nebo boxu bez možnosti pohybu na slunci, bez krmiva, které odpovídá nastavení jejich metabolismu, bez kontaktu s jinými zvířaty svého druhu.
A pokud se týká porážky, je třeba ji provádět s maximální ohleduplností, ideálně v místě, kde zvířata strávila život.
V dnešní době už lze najít farmy, kde jsou pravidla welfare dodržována.
Svět bez hospodářských zvířat si lze jen stěží představit. Jsou to naši souputníci, kteří se nám po staletí přizpůsobovali a v jistém smyslu i my jim.
Do té doby, než se naplní biblická vize a svět se vším tvorstvem se nově promění, jsme na sobě životně vzájemně závislí, my potřebujeme zvířata a ona zase nás.
Příště si ještě připomeneme druhý Ježíšův happening a poté se s problematikou jídla a Bible rozloučíme.
PeČ
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů