Vzdělávání: Biblický základ pro rovnocenné partnerství ve službě 2.

Vzdělávání

Ženy ve službě

Biblický základ pro rovnocenné partnerství ve službě 2.

V následujícím článku představujeme postoj Fuller Theological Seminary k ženám ve službě, jak jej popsal a biblicky podložil zesnulý profesor Nového zákona David M. Scholer.

Základ v Ježíšově službě

V době Ježíšova působení byly ženy obvykle považovány za podřízené a méněcenné prakticky ve všech oblastech života. Měly zůstávat doma, být dobrými manželkami a matkami a neměly se účastnit veřejných diskusí ani vzdělávání. Josefus, židovský historik, říká: “Žena je podle Zákona ve všem podřízena muži. Ať je tedy podřízená.” Bylo také řečeno: “Lepší je špatnost muže než žena, která koná dobro” (Sirachovec).

Ježíš však svým učením a jednáním potvrdil hodnotu a význam ženy jako osoby, která má být spolu s mužem zahrnuta do Boží lásky a služby. Ježíš se postavil proti “sexuálnímu ponižování” žen. V Ježíšově prostředí náleželo výsadní právo rozvodu téměř výhradně mužům a k ospravedlnění rozvodu bylo možné použít prakticky jakýkoli důvod. Ježíš žádný takový “mužský šovinismus” netoleroval. Připomínal koncept “jednoho těla” (Genesis 2,24), vzájemného partnerství a Božího záměru pro manželství (Matouš 19,3-9). Ačkoli v Ježíšově době byly ženy považovány za odpovědné za všechny sexuální hříchy, Ježíš tento “sexismus” odmítl svým dramatickým obviněním mužů: “Každý, kdo se na ženu dívá žádostivě, už s ní zcizoložil ve svém srdci” (Mt 5,28).

Ježíš oslovil ženy, které byly odmítány. Navzdory zákonům o nečistotě dovolil Ježíš ženě s dvanáctiletým menstruačním problémem, aby se ho dotkla, a pochválil její víru (Mk 5,25-34). Ježíš dovolil hříšné ženě, aby mu pomazala a políbila nohy (Lk 7,36-50). Ježíš vyzval náboženské vůdce slovy: “Říkám vám pravdu, celníci a prostitutky vejdou do Božího království před vámi” (Matouš 21:31). Spasení nabídl také přímo ženám, které byly známé jako cizoložnice (Jan 4,4-42 a Jan 8,1-11).

V Ježíšově době nesměli zodpovědní učitelé učit ženy. Přesto Ježíš ženy učil a zahrnul je do skupiny svých oddaných učedníků. Učil Marii z Betánie a doporučoval její učení její sestře, která plnila tradiční úkoly (L 10,38-42). Právě Samaritánce Ježíš nejvýrazněji potvrdil, že je Mesiáš, a podělil se s ní o své základní poslání (Jan 4,4-42). Podle Lk 8,1-3 bylo v Ježíšově skupině putujících učedníků mnoho žen. Tytéž ženy byly přítomny ukřižování a pohřbu i ráno při vzkříšení (L 23,49.55-56; 24,1).

Ježíš potvrdil hodnotu oddaného učednictví a poslušnosti Bohu, a to i nad přirozenou a ceněnou rolí matky: “Moje matka a bratři jsou ti, kdo slyší Boží slovo a uskutečňují je” (Lk 8,21) a “Blahoslavení [více než jeho vlastní matka] jsou ti, kdo slyší Boží slovo a poslouchají je” (Lk 11,28).

Ženy, které Ježíš zahrnul do svého života, se staly hlasatelkami Ježíše jako Spasitele a vzkříšeného Pána. Samařská žena byla zodpovědná za evangelizaci svého města (Jan 4,39-42). Všechna evangelia ukazují, že právě Ježíšovy učednice byly prvními osobami, které hlásaly poselství o Ježíšově vzkříšení, ústředním bodem evangelia v prvotní církvi.

Mezi Ježíšovými učedníky známe sedmnáct mužů podle jména: Dvanáct učedníků, Josef Justus a Matěj (Sk 1,23), Lazar, Nikodém a Josef z Arimatie. Ne tak často se uvádí, že z okruhu jeho oddaných učedníků známe jmenovitě také ženy: Marie matka, Marie Magdaléna, “druhá” Marie, Marie z Betánie, Johana, Zuzana a Salome.

Ježíšovo začlenění žen a jeho služba ženám a skrze ně v rámci jeho vlastního života a učení byly pro prvotní církev mocným svědectvím o partnerství žen a mužů v rámci jejího členství a služby.

Základ v rané církvi

Kromě toho, že dokládá širokou přítomnost žen v rané církvi, nám vyprávění ve Skutcích předkládá tři další důležité body. První je skutečnost, že když Duch svatý přišel v moci a v naplnění Božího slova (Joel 2,28-32), byli přítomni jak muži, tak ženy (Sk 1-2). Petr si události Letnic vyložil tak, že nastaly “poslední dny” Božího času a že Boží Duch byl vylit jak na ženy, tak na muže a umožnil jim prorokovat. Tato zakladatelská role byla v rané církvi významná (viz Sk 21,8-9; 1K 11,5). V průběhu dějin moderní církve byly události ze Skutků 2 jedním z hlavních argumentů ve prospěch žen ve službě.

Za druhé je pozoruhodné zapojení žen do založení filipského sboru (Sk 16,11-40). Pavel zahajuje sbor ve Fillipech, předním městě svého obvodu, skupinou žen, které se shromáždily k modlitbě před městskou branou (Sk 16,13-15). “Modlitebním místem” se zde pravděpodobně rozumí synagoga. Jednou z vedoucích této pozoruhodné ženské synagogy byla zjevně Lydie. Ona a její dům se staly centrem nového filipského sboru (Sk 16,14-15.40). Tento údaj je velmi významným podkladem pro dvě filipské ženy, které spolupracovaly s Pavlem při službě evangeliu (Flp 4,2-3).

Za třetí Skutky apoštolů podávají určitý údaj o významu Priscilly (Sk 18,2.18.26). Ta spolu se svým manželem Akvilou vyučovala Apolla, který se stal známým učitelem v církvi (Sk 18,26). O významu skutečnosti, že Priscilla učila Apolla doma, a nikoli v církvi, se vždy vedly diskuse, ale je třeba uznat, že Apolla skutečně učila (viz 1 Tim 2,12).

(pokračování příště)

David M. Scholer
profesor Nového zákona
Fuller Theological Seminary, Houston, Texas

David M. Scholer

Autorem této eseje je zesnulý David M. Scholer, který jako profesor Nového zákona zůstane dlouho v paměti pro své odhodlání vybavit a posílit ostatní prostřednictvím svého vyučování a svého laskavého ducha. S dovolením je převzat ze série článků, které původně vyšly v časopise The Covenant Companion, 1. prosince 1983, 15. prosince 1983 a v lednu 1983.

Další díly:

Biblický základ pro rovnocenné partnerství ve službě 1.

Biblický základ pro rovnocenné partnerství ve službě 2.

Biblický základ pro rovnocenné partnerství ve službě 3.

Biblický základ pro rovnocenné partnerství ve službě 4.

Biblický základ pro rovnocenné partnerství ve službě 5.

-van-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry