Týden co týden v každém sboru v této zemi sedí násilníci v lavicích. Lidé si myslí, že jsou v pořádku, čestní křesťanští muži, a pokud jejich chování není pojmenováno, odsuzováno a vedeno k zodpovědnosti, mohou si nalhávat, že jsou dobří křesťanští muži. Pokud s tím sbor něco nedělá, je sbor součástí tohoto problému.

Zneužívání

Násilníci v lavicích 

Můj násilník nebyl kazatel. Přesto to byl podle všeho „dobrý křesťan“. Každou neděli ráno, neděli večer a středu večer chodil do kostela. Nikdo neměl žádné podezření a já nemluvila.

V poslední době jsme hodně slyšeli o duchovních, kteří ve svých kongregacích sexuálně zneužívali ženy a děti. Viděli jsme také, jak církve a denominace nedokázaly tento problém vyřešit.

Ale co násilníci v lavicích? „Dobří“ muži chodící do kostela, kteří obtěžují své děti (a/nebo někoho jiného), kteří bijí své manželky nebo kteří sexuálně obtěžují ženy v práci? 

Co s nimi církev dělá? Jak moc jsou oni a ostatní muži v lavicích, kteří mlčky sedí a nevyjadřují se proti misogynii a zneužívání, zodpovědní za ubohou reakci církve na dravé duchovenstvo?

Podíl mužů, kteří zneužívají, je v podstatě stejný, ať už jsou křesťané nebo ne. To mě nutí přemýšlet: Proč to, že je někdo křesťan, neznamená rozdíl? Proč křesťanští muži stejně často zneužívají jako nekřesťanští muži?

“Podíl mužů, kteří zneužívají, je v podstatě stejný, ať už jsou křesťané nebo ne.”

Možná jde o otázku absolutní hloubky patriarchátu a mužské moci v církvi. Feministická filozofka Mary Daly řekla, že patriarchát je převládajícím náboženstvím planety. Církev jako instituce hraje klíčovou roli při udržování patriarchátu tím, že učí věci, jako je odpovědnost žen za pád, podřízení manželek manželům, vyloučení žen z ordinované služby a všeobecné znehodnocování žen, dětí a ženskosti.

V poslední době se mnoho mužů v křesťanské pravici plně zabydlelo se zjevným patriarchátem, obhajujícím stereotypní mužnost, která pohrdá vším, co zavání slabostí – jako je laskavost, mírnost, pokora. Opravdu nechci dát žádnému z těchto odpadků nálepku, ale postačí, když řeknu, že je přeplněný memy svalnatého Ježíše a řečí o „svatém mužství“. Promiňte. Nemůžu si pomoct, aby se tu oči vyvalily.

Ale patriarchát sahá hlouběji, než je zřejmé na pravici. Patriarchát také formuje lidi stojící uprostřed a nalevo. 

I když tito muži odmítají toxickou maskulinitu a vyjadřují podporu rovnosti pro ženy, často se stále drží implicitních předsudků, které upřednostňují jiné muže nebo se zapojují do rituálů mužského poutání, které spoléhají na to, že ženy odsoudí (jako žertování o ženách, které vedou dům – jako by to bylo nějak něco, co by se ve skutečnosti nemělo stát – nebo se zaměřením na ženský vzhled – jako např: „Jane, seznam se s mou krásnou ženou Barborou.“ Namísto třeba: „Jane, seznam se s mou neuvěřitelně inteligentní manželkou Barborou.“ Nebo ještě lépe: „ Jane, seznam se s Barborou.”

I když je skandál zneužívání mezi jižními baptisty stále jasnější, představuji si, že existují umírnění a pokrokoví kazatelé, kteří se třesou strachy a bojí se, že budou odhaleni. V lavicích modliteben je také mnoho mužů ve stejné pozici a v lavicích a na kazatelnách jsou další muži, kteří jim to umožňují.

“Ve většině sborů o tom všem moc nemluvíme, protože to ukazuje na docela děsivé pravdy o mužích v církvi.”

Ve většině sborů o tom všem moc nemluvíme, protože to ukazuje na některé docela děsivé pravdy o mužích v církvi.

Zatímco většina mužů ve sborech nikdy nemusí obtěžovat, zneužívat nebo napadat ženy a děti, ale jak často se stále zapojují do misogynního chování, často ve jménu „zábavy“?

Dělají sexistické vtipy nebo říkají věci, které ženy srážejí nebo naznačují jejich méněcennost?

Nenajímají si do firmy ženu, protože se muž prostě zdá být „vhodnější“? Dívají se na ženy jako na sexuální objekty?

Stojí u žen příliš blízko, povyšují se nad nimi nebo se jich dotýkají příliš často nebo příliš dlouho?

Mlčí, když se ostatní muži zapojují do „řečí v šatně“ nebo říkají sexistické věci o ženách?

Mluví o ženách a ignorují ženské příspěvky do konverzace?

Ozvou se, když vědí, že jiný muž se dopouští hrubého chování?

Zasazují se o rovnost žen a genderovou spravedlnost, vystupují na podporu žen na protestech a zapojují se do aktivistické práce ve prospěch žen?

Napomenou kazatele, kteří kážou o podřízenosti žen nebo tropí sexistické vtipy v kázáních (nebo jinde), nebo jen přikyvují, jsou součástí křesťanského klubu starých dobrých chlapců?

Jo, dívám se na tebe. Na každého z vás. Pokud se aktivně nezapojujete do práce pro genderovou spravedlnost, jste součástí problému.

“Pokud se aktivně nezapojujete do práce pro genderovou spravedlnost, jste součástí problému.”

Pokud si myslíte, že jsem mimo, zeptejte se žen ve vašem sboru, zda některé z těchto chování rozpoznají.

Pokud to zní, že jsem naštvaná feministka, je to proto, že jsem. Jsem nemocná a unavená z toho, že se každé ráno probouzím, abych četla zprávy o dalším kazateli, který zneužil členy shromáždění, o nějaké další znásilněné ženě, o nějaké další pohřešované ženě, o nějakém dalším sexuálně zneužívaném dítěti, o nějaké další zavražděné ženě nebo dítěti. Slovy vůdce občanských práv Fannie Lou Hamer: “Jsem nemocná a unavená z toho, že jsem nemocná a unavená.”

A moji křesťanští bratři, pokud se kvůli tomu všemu příliš nezlobíte, jste součástí problému. A nemám na mysli nějaký performativní hněv typu „budu o tom psát na Twitteru“. Myslím ten druh, který vás donutí vyskočit a skutečně s tím něco udělat.

Než mi začnete vyprávět o tom, jak ženy také zneužívají, zastavte se a zeptejte se, proč si myslíte, že to musíte udělat, místo abyste slyšeli jednoduchou pravdu, že vám říkám, že většina zneužívání na základě pohlaví se odehrává v rukou mužů a jiných mužů, kteří obvykle přihlížejí.

Jedna z nejnáročnějších věcí, kterou jsem kdy musela udělat pro svůj vlastní růst jako antirasista, je sedět v místnostech s rozzlobenými černoškami, které mluví o svém vzteku na bílé ženy, zejména bílé feministky, které ignorují intersekcionalitu a pokračují v udržování rasismu. 

Jejich rozhovory nebyly zaměřeny na mě. Bylo mi ctí je slyšet, protože jsme spolu byli na stejných konferencích. A věřte mi, musela jsem držet hubu, poslouchat, slyšet pár tvrdých pravd a přijít na to, co s nimi budu dělat, protože to byly moje problémy, ne jejich.

Takže to považujte za můj tvrdý článek v lásce. Je snadné odsoudit pravici v otázkách žen a pohlaví. Ale muži uprostřed a nalevo si toho musí také všímat. Nejste toho zproštěni jen proto, že „věříte“, že jsme si všichni rovni. Musíte jednat. Potřebujete akční plán pro práci pro spravedlnost a rovnost a musíte jej realizovat.

“Nejste zproštěni viny jen proto, že ‘věříte’, že jsme si všichni rovni. Musíte jednat.”

Můžete začít se sborem. Jaký je jazyk vašeho sboru o Bohu? Je Bůh stále „on“ a lidé jsou „muži“? Dobrý pane, feministky už 60 let tvrdí, proč je to problém. Jděte se na to podívat. Nemám čas to tady řešit. Taky jsem nemocná a unavená z toho, že musím vzdělávat muže o sexismu a misogynii, když by to měli dělat sami pro sebe, ale co jiného budu dělat?

A co jazyk vašeho sboru o dívkách a ženách? Jsou dívky sladké, voňavé, kočky a všechno hezké? Nebo o nich váš sbor mluví s možností pro celou škálu lidského chování? Mluví muži ve vašem sboru o „slečně“, „lepší polovičce“, „kouli a řetězu“? 

Předpokládají lidé, že se každá dívka a žena vdají – a vezmou si muže – a budou mít děti? Jaké obrázky žen ve svých médiích zobrazuje váš sbor? Dělají pouze stereotypní činnosti? Nebo křtí lidi, řídí buldozer, hrají fotbal?

Kdo je v neděli ráno většinu času vepředu? Kdo je v dětském pokoji? Kdo dělá sborové jídla pro společné občerstvení? Kdo uklízí a myje nádobí?

Jak často váš sbor mluví výslovně o genderové spravedlnosti ve vzdělávacím prostředí? Jak často s tím váš sbor skutečně něco dělá?

Jak se ve sboru rozhoduje? Jaký podíl osob s rozhodovací pravomocí na všech úrovních tvoří ženy?

Kdy se naposledy konala bohoslužba zaměřená na sexuální zneužívání? Nebo lekce nedělní školy? Nebo diakonské cvičení nebo tábor mládeže? Vědí děti vašeho sboru, že špatné doteky mohou pocházet od někoho, koho milují a na kterém jsou závislé?

Řekl váš sbor dětem, že nemusí přijímat objetí, která nechtějí? Řekl sbor dospělým, aby neobjímali děti bez jejich svolení, a řekl rodičům, aby nenutili děti objímat lidi, které objímat nechtějí?

A co dělá váš sbor s násilníky v lavici? Řekli jste dětem, jak to mají hlásit? Vytvořili jste dostatečně bezpečné prostředí pro ženy, aby vystoupily a pocítily, že jim bude věřit a že jim bude pomoženo?

Vyzýváte pachatele k odpovědnosti a zároveň je oznamujete, pokud spáchali trestný čin, a dostáváte je z míst, kde by je oběti mohly potkat? Ukazujete jim trochu tvrdé lásky?

“Týden co týden v každém sboru v této zemi sedí násilníci v lavicích.”

Nebo se váš sbor dívá jiným směrem, když se objeví žena s černým monoklem nebo si malá dívka svírá vulvu nebo malý chlapec náhle ztichne a uzavře se? Pokud jde o tuto politiku, zasahují lidé? Nemusíte být odborník. Váš sbor by měl učit lidi, jak se s těmito případy vypořádat, kde se mají hlásit a kde získat pomoc.

Věřte mi, když vám říkám, že týden co týden v každém sboru v této zemi sedí násilníci v lavicích. Lidé si myslí, že jsou v pořádku, čestní křesťanští muži, a pokud jejich chování není pojmenováno, odsuzováno a vedeno k zodpovědnosti, mohou si nalhávat, že jsou dobří křesťanští muži. Pokud s tím sbor něco nedělá, je sbor součástí tohoto problému.

Takže tady to máte natvrdo. Teď nemůžete říct, že jste to nevěděli.

Takže, moji bratři v Kristu, co s tím uděláte?

Susan Shaw

Baptist News Global

Susan Shaw

Susan M. Shaw  je profesorkou studií žen, genderu a sexuality na Oregonské státní univerzitě v Corvallis ve státě Oregon, je také ordinovanou baptistickou duchovní a má magisterské a doktorské tituly na Southern Baptist Theological Seminary. Její nejnovější knihou  je Intersectional Theology: An Introductory Guide, kterou napsala společně s Grace Ji-Sun Kim.

-tep-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry