Advent: 76. Adventní krev
Advent
Adventní krev
Toto je první ze čtyřdílné série adventních zamyšlení Julie Goldie Dayové.
Slyšeli jste někdy větu: “Za každým úspěšným mužem stojí žena?”
Ježíš je úspěšný muž, Maria je žena.
Marie je záhadná postava. Po staletí byla využívána a zneužívána k podmanění žen, k udržení žen pod kontrolou, pod palcem křesťanské církve. Ženy musí většinu svého raného života strávit porodem a následným kojením dětí. Často jsou jim odpírány antikoncepční metody, vychovávají více dětí, starají se o manžela a domácnost, nesou citovou zátěž, starají se o to, aby svět běžel, jak má, a přitom se od nich očekává, že se budou skromně usmívat – měly bychom vzhlížet k Marii jako k poslušnému příkladu.
Zdá se, že stejně jako pro Marii je pro ženy jedinou volbou být buď věčná panna, nebo věčná matka. My zůstáváme buď svobodné a cudné, nebo vychováváme děti, pomáháme a podporujeme muže, zůstáváme na svém místě, i Marie zůstává na svém místě v pozadí, za Ježíšem.
Více než polovinu našich sborů tvoří ženy. Přesto na našich sborových kazatelnách a pódiích vidíme převážně muže. Když mají ženy šanci vést sbory, jsou ve velké nevýhodě. A mnoho žen v lavicích si ani neuvědomuje, že po většinu svého života slyšely evangelium pouze z mužského pohledu, protože Marie zůstává skryta.
Marie je hrdinkou svého vlastního příběhu, Božího příběhu, a je posílána do kouta nebo prostě zcela ignorována. To je skutečná “válka” o Vánocích – že jsme Marii neviděli v jejím vlastním příběhu.
Před Marií je v Písmu pouze jednou ženě přiznáno uznání za její vlastní potomstvo. Marie zplodí Ježíše. Doufám, že ano; Josef k tomu spermatem nepřispěl. Muži jsou zvyklí, že se jim dostává všech zásluh.
Sama jsem si jako žena více vědoma toho, že Marie byla skutečnou ženou z masa a kostí. To znamená, že byla ženou krvácející, která krvácela každý měsíc. Hádám, že jen málo kazatelů nebo biblických komentářů věnuje mnoho času tomu, aby mluvili o Mariině menstruaci, protože by za to dostali padáka.
Zamysleme se nad tím, proč tomu tak je. Naše kultura nás po staletí, dokonce tisíce let, vychovávala v tom, že menstruační krev je tabu, že je nečistá. Toto tabu menstruační krve začíná v Bibli. Podle Starého zákona víme, že ani blahoslavená Marie by nesměla vstoupit do chrámu, kdyby měla menstruaci.
Tato nečistota žen se začala spojovat s hříšností. Ve stvořeném řádu ženy je něco, co je “špatné”, co musí být ze strany muže vysvětleno mocí nad ním. Tato ženská krev je poskvrněná.
Ale o mužské krvi Ježíše v církvi během postní doby a Velikonoc mluvíme, čteme, zpíváme, aniž bychom mrkli okem, že? Proč je to jinak?
Ve skutečnosti má Ježíš na boku vulvu (vulva je správný název pro anatomický útvar běžně známý jako vagína, který obsahuje poševní vchod a klitoris) neboli ránu oválného tvaru, z níž “krvácel” podobně jako ženy, když visel na kříži a umíral.
Ačkoli je menstruace pro ženy většinou nevyhnutelná, je nezbytným měsíčním rituálem plodnosti. Je to uvolnění nevyužité tkáně, která se vyvíjí uvnitř osoby narozené jako žena s dělohou a je tím, co umožní přilnutí vajíčka k děložní stěně. Marie měla menstruační tkáň, děložní stěnu a dělohu – tedy ženskou anatomii, která jí umožnila otěhotnět, počít dítě.
Marie znala akutní bolest menstruace. Prožila a oslavila tento zvláštní rytmus krvácení a bolesti, který má hluboký význam pro nás všechny, nejen pro ženy.
V našich baptistických sborech často slýcháme o síle krve nebo o tom, že jsme omyti krví. Krev je spojena se křtem. Pro mě je to zcela doslovné. Před lety jsem při bohoslužbě křtila jednu mladou dívku, ona měla čas usušit si vlasy na toaletě a později se vrátit k bohoslužbě, ale já jsem se musela v postranní místnosti křtitelnice narychlo převléknout z mokrého bílého roucha a spodního prádla, osušit se ručníkem, převléknout se a rychle se vrátit na své místo na pódiu, abych pokračovala ve vedení bohoslužby. Celý proces mi komplikovala menstruace, ale zvládla jsem to. Po skončení bohoslužby jsem ke svému zděšení zjistila, že mužský jáhen uklidil můj mokrý ručník, roucho a mokré zakrvácené spodní prádlo a dal je do igelitového sáčku, abych si je mohla odnést domů.
To, že si Bůh v nekonečné moudrosti vybral pro příchod nového Edenu pouze zanícenou menstruující ženu, je výstižné.
V krvi je síla. Krev je síla. Potenciál. Nový život. Děloha a krev, která z ní vychází, je výrazně tvůrčí.
V Lukášově evangeliu říká anděl Marii, že počne v jejím lůně. Duch svatý, sestoupí na tebe a nějak tvůrčím způsobem bude působit, aby se to stalo. Marie se trápí, protože muže důvěrně nepoznala, a říká, že takhle to přece nefunguje, ne?
Měli bychom si dát pozor, abychom nepřehlédli, že Marie je zjevně méně než naivní v tom, jak početí vede k porodu. Možná znala slova z Písně písní, kapitoly 3, verše 4, kde ženský hlas mluví o matčině ložnici, kam si přeje přivést svého milence, kde byla sama počata:
“Sotva jsem kolem nich prošla, našla jsem toho, kterého má duše miluje. Držela jsem ho a nechtěla jsem ho pustit, dokud jsem ho nepřivedla do domu své matky a do komnaty té, která mě počala.”
Starověcí Palestinci sice možná nerozuměli biologii, ale zcela jistě chápali výsledek lidské sexuality. Děti vznikají při pohlavním styku. Anděl nevysvětluje, jak Marie počne, ale pokračuje, že toto dítě bude svaté a Syn Boží. Toto dítě nebude počato pohlavním stykem, což mnohým naznačuje, že takzvaný “hřích” sexuální aktivity nebude vyžadovat. Toto dítě bude počato pouze se ženou. Muž nebude potřeba.
Mariino símě bude počato s Boží pomocí, nějakým způsobem, a ne bez pohoršení. Není to vysvětleno. Anděl nenabídl návod k panenskému početí. Ať už má přijít cokoli, toto semeno se má stát někým svatým a lidským. Bylo těžké uvěřit tomu, co právě slyšela.
O několik týdnů později však Marii vynechala menstruace.
To, jak vidíme advent očima, tělem Marie, nově zabarvuje naši zkušenost:
Rudá krev pro hněv: Proč musíme i nadále dovolit, aby byla Marie zabílena a podřízena? Často tíhneme k obrazům nebo uměleckým dílům, na nichž je Marie oděna do světle modrého odstínu, a ne do sytě červené krve. Proč je Marie ve svém vlastním příběhu vymazána a poslána do pozadí? Umlčena. Proč dovolíme, abychom se my a naše dcery schovávaly – styděly se za to, co ženské tělo dělá přirozeně? Maia Schwartzová říká: “Menstruace je jediná krev, která se nerodí z násilí, a přesto je to krev, která vás nejvíce znechucuje.” A proč se to děje? Kvůli tomu nás, ó Bože, naplňuje spravedlivý hněv. Ale my zůstáváme.
Rudá krev smutku: Krev může být také ztrátou tkáně, která byla potenciálem a nadějí na nový život. Pokud to právě prožíváte nebo pokud je to pro vás čerstvá rána, doufám, že pocítíte malou útěchu v tom, že jste viděny, že si vás někdo váží, že jste milovány a že se možná nějak snáze podělíte o smutek, který při své ztrátě prožíváte. Kéž vás Matka Boží zahrne svou milující náručí a dá vám pokoj. Vyhledejte prosím odbornou a lékařskou pomoc pro své tělesné i duševní zdraví.
Rudá krev pro obnovu: S každým měsícem, s každým cyklem, s každým adventem začínáme znovu s novými příležitostmi k získání nového porozumění. Odnaučování, nové učení. Znovu slyšet tytéž příběhy v novém světle. Kéž se obnovíme rozkvětem naší mysli. Ať naše mozky ožívají, bzučí synapsemi, možnostmi, novými nápady, novými otázkami, vedeny radostí naplněnou Duchem. Ať je to se mnou.
Rudá krev uzdravení: Ježíš uzdravil nejmenovanou ženu z chronického děložního krvácení, když se v davu iniciativně dotkla lemu jeho pláště, což Ježíše učinilo obřadně nečistým. Měli bychom si všimnout, že toto je jediný případ, kdy se uzdravení stalo Mesiáši neznámé osobě. Ježíš reaguje s maximální něhou, říká Rachel Held Evansová: “Když se Bůh stal člověkem, když se zahalil do naší krve, kůže a kostí, jeho prvním úkolem bylo dotknout se těch, kterých bychom se my nedotkli, mít účast na našem utrpení a jednou provždy prohlásit, že čistota se nenachází v těle, ale v srdci.”
Rudá krev k zamyšlení: Ježíši, z krve ženského lůna jsi byl počat. Žasneme nad tajemstvím a slávou ženskosti. Probuď v nás posvátno, jako jsi to učinil s Marií. Kéž v sobě plodíme semínka naděje. Dej, ať se díváme Mariinýma očima, Božíma, dobrýma. Ať promlouváme životem, láskou, pravdou a spravedlností. Amen.
Když však přišla plnost času, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy,
narozeného pod zákonem, aby vykoupil ty, kdo byli pod zákonem,
abychom mohli přijmout adopci jako děti. – Galatským 4,4-5
Jsme Vznešené ženy
Zpíváme příběhy dosud nevyprávěné …
Nosíme syny, které můžete jen držet
Ale my stále zůstáváme.
The Highwomen
Julia Goldie Day
Související články:
Julia Goldie Dayová
Julia Goldie Dayová je ordinovanou kazatelkou v rámci Cooperative Baptist Fellowship a žije v Memphisu ve státě Tenn. Je malířkou a hrdou matkou Jaspera, Baraka a Jillian. Více se dozvíte na jejích webových stránkách https://juliagoldie8.wixsite.com/website nebo ji sledujte na sociálních sítích @JuliaGoldieDay.
-tep-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry