Soutěž: Poznáte studenty Baptistického teologického semináře v roce 1926?
Soutěž: Poznáte studenty Baptistického teologického semináře na fotografii z roku 1926?
Soutěž: Poznáte studenty Baptistického teologického semináře na fotografii z roku 1926?
Další čtení knihy na pokračování Tomáše V. Bílka Reformace katolická aneb obnovení náboženství katolického v Království českém po bitvě bělohorské, která vyšla v roce 1892. Poskytne nám bohaté informace z tohoto období a dobový katolický pohled na události po bitvě na Bílé hoře 1620.
Historie: Čapkovy oblasti zájmu, počátky jeho publikační činnosti.
Další čtení knihy na pokračování Tomáše V. Bílka Reformace katolická aneb obnovení náboženství katolického v Království českém po bitvě bělohorské, která vyšla v roce 1892. Poskytne nám bohaté informace z tohoto období a dobový katolický pohled na události po bitvě na Bílé hoře 1620.
Růst generálních baptistů v Americe však netrval dlouho. V letech kolem roku 1750 začali mezi ně pronikat kalvinisté. Partikulární (kalvinističtí) baptisté, nazývaní také „nová světla“ (New Lights), říkali, že obecní baptisté potřebují reformu, což v podstatě znamenalo, že je třeba je převést z arminianismu na kalvinismus. Průnik kalvinistů mezi generální baptisty byl ničivý.
Historie: Čapkovo pojetí baptismu bylo již tehdy trochu jiné než většinové. Čapek se od počátku veřejně hlásil nejen k baptistické tradici, přenesené do rakouských zemí po polovině 19. století z britských ostrovů a Německa, ale otevřeně také k odkazu české reformace, k Jednotě bratrské.
Další čtení knihy na pokračování Tomáše V. Bílka Reformace katolická aneb obnovení náboženství katolického v Království českém po bitvě bělohorské, která vyšla v roce 1892. Poskytne nám bohaté informace z tohoto období a dobový katolický pohled na události po bitvě na Bílé hoře 1620.
Další čtení knihy na pokračování z knihy Tomáše V. Bílka „Reformace katolická aneb obnovení náboženství katolického v Království českém po bitvě bělohorské“, která vyšla v roce 1892. Poskytne nám bohaté informace z tohoto období a dobový katolický pohled na události po bitvě na Bílé hoře 1620.
Historie: Dnes jsme svědky snah o jednostranné oslavování doby protireformační, jako doby velkého kulturního rozkvětu barokního a zároveň snah zcela zamlčet či přezíravě zlehčit nesmírné duchovní i fyzické násilí, kterým je právě tato doba poznamenána více, než kterákoliv jiná. Byla tedy doba pobělohorská dobou životní radosti barokové kultury nebo byla temnem, jak ji označil Alois Jirásek?
Vzpomínka: Největší či snad jediná osobnost v Bratrské jednotě baptistů ve druhé polovině 20. století. Kromě kazatelské a tajemnické činnosti v BJB byl i presidentem Evropské baptistické federace a místopředsedou Světového svazu baptistů. Vzpomínejme a následujme – zejména v dnešní situaci je jeho příklad nanejvýš aktuální.
Druhé čtení z knihy na pokračování od Tomáše V. Bílka Reformace katolická aneb obnovení náboženství katolického v Království českém po bitvě bělohorské, která vyšla v roce 1892. Poskytne nám bohaté informace z tohoto období a dobový katolický pohled na události po bitvě na Bílé hoře 1620.
Začínáme další čtení knihy na pokračování, tentokrát je to kniha Tomáše V. Bílka Reformace katolická aneb obnovení náboženství katolického v Království českém po bitvě bělohorské, která vyšla v roce 1892. Poskytne nám bohaté informace z období po roku 1620 a dobový katolický pohled na události po bitvě na Bílé hoře.
Vladimír Míčan podnikl v roce 1934 cestopisnou výpravu do Bulharska a navštívil i místa, kde žili čeští a slovenští osadníci. Šestnáctá část z jeho zápisků je z návštěvy Vojvodova, osadníků ze Svaté Heleny ve Vojvodově.
Vladimír Míčan podnikl v roce 1934 cestopisnou výpravu do Bulharska a navštívil i místa, kde žili čeští a slovenští osadníci. Patnáctá část z jeho zápisků je z návštěvy Vojvodova, osadníků ze Svaté Heleny ve Vojvodově.
Vladimír Míčan podnikl v roce 1934 cestopisnou výpravu do Bulharska a navštívil i místa, kde žili čeští a slovenští osadníci. Čtrnáctá část z jeho zápisků je z návštěvy Vojvodova, osadníků ze Svaté Heleny ve Vojvodově.
Vladimír Míčan podnikl v roce 1934 cestopisnou výpravu do Bulharska a navštívil i místa, kde žili čeští a slovenští osadníci. Třináctá část z jeho zápisků je z návštěvy Vojvodova, osadníků ze Svaté Heleny ve Vojvodově.
Farizejská náboženská strana se pokusila po pádu Jeruzaléma (70 po Kr.) uchovat jednotu židovství formulováním jednotné koncepce zachovávání příkazů. Zničení chrámu již neumožňovalo zachovat tradiční zbožnosti včetně smírčí funkce obětí. Židovská víra se stala náboženstvím Knihy.
Vladimír Míčan podnikl v roce 1934 cestopisnou výpravu do Bulharska a navštívil i místa, kde žili čeští a slovenští osadníci. Dvanáctá část z jeho zápisků je z návštěvy Vojvodova, osadníků ze Svaté Heleny ve Vojvodově.
Vladimír Míčan podnikl v roce 1934 cestopisnou výpravu do Bulharska a navštívil i místa, kde žili čeští a slovenští osadníci. Jedenáctá část z jeho zápisků je z návštěvy Vojvodova, osadníků ze Svaté Heleny ve Vojvodově.
Vladimír Míčan podnikl v roce 1934 cestopisnou výpravu do Bulharska a navštívil i místa, kde žili čeští a slovenští osadníci. Desátá část z jeho zápisků je z návštěvy Vojvodova, osadníků ze Svaté Heleny ve Vojvodově.
Střípky z historie přinášejí zajímavý pohled na poválečné baptisty. Není bez zajímavosti srovnat baptistické zásady, které autor na baptistech tehdy zřetelně rozpoznával, se současným zamlklým baptismem v dnes povětšinou již evangelikální BJB.
Po mnoho let sloužily ženy v Baptistické Unii v Anglii jako diakonky. Ženy ve službě diakonek byly v roce 1975 převedeny na seznam uznaných kazatelů.
Vladimír Míčan podnikl v roce 1934 cestopisnou výpravu do Bulharska a navštívil i místa, kde žili čeští a slovenští osadníci. Devátá část z jeho zápisků je z návštěvy Vojvodova, osadníků ze Svaté Heleny ve Vojvodově.
David Zeisberger – pátý díl pěti-dílného příběhu moravského misionáře mezi indiány Davida Zeisbergera Misie mezi indiány.
Ženy ve službě přinášejí nástin některých klíčových událostí v historii baptistických žen v kazatelské službě.
Vladimír Míčan podnikl v roce 1934 cestopisnou výpravu do Bulharska a navštívil i místa, kde žili čeští a slovenští osadníci. Osmá část z jeho zápisků je z návštěvy Vojvodova, osadníků ze Svaté Heleny ve Vojvodově.
Vladimír Míčan podnikl v roce 1934 cestopisnou výpravu do Bulharska a navštívil i místa, kde žili čeští a slovenští osadníci. Sedmá část z jeho zápisků je z návštěvy Vojvodova, osadníků ze Svaté Heleny ve Vojvodově.
Čtvrtý díl pěti-dílného příběhu moravského misionáře mezi indiány Davida Zeisbergera Misie mezi indiány.