Svědectví: 126. Velbloud proklouzl uchem jehly – církev ne
Svědectví
Den, kdy velbloud proklouzl uchem jehly – ale ne církev
Možná jste četli pozoruhodný příběh o životě Charlese Feeneyho, který nedávno zemřel ve věku 92 let poté, co rozdal téměř všech svých 8 miliard dolarů na prospěšné účely, kterým věřil. V určitém okamžiku svého života se rozhodl vzdát se svého opulentního životního stylu a rozdat všechno své bohatství, nebo téměř všechno, dokud ještě žije.
A také to udělal. V době své smrti žil se svou ženou v pronajatém dvoupokojovém bytě v San Francisku.
Rozhodl se také vše rozdat anonymně, což je vzácnost. Z jednoho fondu dal peníze na 1 000 budov na pěti kontinentech, z nichž ale žádná nenese jeho jméno. Univerzity, vědecký výzkum, lékařské školy, lidskoprávní skupiny, mírové iniciativy a další subjekty dostaly štědré prostředky, vše s podmínkou anonymity. Byl oním bohatým mladým knížetem, který však neodešel smutný, když ho Ježíš požádal, aby se všechno rozdal.
Jeho příběh je ve výrazném kontrastu s adorací bohatství, která ovládá církev, jež se vzdálila od ucha jehly. Mamon, abychom použili Ježíšovo slovo, se stal naší tajnou modlou.
Jak to?
Jednak tím, jak jsme se vyhýbali vážné pozornosti Ježíšovým slovům o nebezpečí bohatství, o duchovním nebezpečí pro naše duše a o sociálním nebezpečí pro společnost, která se málo stará o chudé a zranitelné. Příběhy o bohatém bláznovi a boháči a Lazarovi zduchovňujeme a individualizujeme. A apoštol Pavel se vyjádřil jasně: “Kořenem všeho zla je totiž láska k penězům.”
Jste připraveni na zbytek věty? “Právě kvůli této touze někteří zbloudili od víry a probodli svá srdce mnohými úzkostmi.”
Kdo z nás tyto úzkosti nepocítil?
Ježíš to řekl svým zmateným učedníkům: “Jak těžké je pro bohatého vejít do nebeského království. Znovu (!) vám říkám, že snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království.”
Církev v průběhu staletí našla 101 důmyslných způsobů, jak se z tohoto duchovního dilematu vykroutit.
“Byli jsme svedeni k tomu, abychom věřili, že bohatí lidé jsou chytřejší než většina ostatních a morálně nedotknutelní nebezpečím bohatství.”
Dalším způsobem je to, jak církev bohaté lidi lvím způsobem vyzdvihovala. Jako mladý člověk jsem na prázdninové biblické škole slyšel příběhy o bohatých křesťanských podnikatelích. Byli to hrdinové spolu s biblickými postavami. Byli jsme sváděni k tomu, abychom věřili, že bohatí lidé jsou chytřejší než většina ostatních a morálně nedotčení nebezpečím bohatství.
Tuto zaslepenost jsme viděli v horlivé podpoře Donalda Trumpa, když kandidoval na prezidenta: Pokud je někdo na seznamu nejbohatších lidí na světě podle časopisu Forbes, měl by být mimořádně kvalifikovaný pro funkci prezidenta!
Dalším způsobem je to, že církev vyznává osobní evangelium a zanedbává sociální evangelium. V současné době má 1 % nejbohatších Američanů patnáctkrát větší bohatství než 50 % lidí žijících v dolní části společnosti. To je morální a duchovní problém, kterým se církev zdráhá zabývat.
Nový (jižanský baptista) předseda Sněmovny reprezentantů USA Mike Johnson reagoval na poslední masakr střelnou zbraní charakteristickou privatizací morálky: “Problém je v lidském srdci”. Jeho slova jsou paralelní s církevním kázáním o problematice peněz a bohatství: To ponechme na lidském srdci.
Ekonomika nabídky, která vedla k tomu, že bohatí bohatnou a chudí chudnou, k masivnímu přerozdělování bohatství směrem nahoru, a rozhodnutí Nejvyššího soudu USA o Citizens United, které vedlo k přílivu milionů dolarů z temných peněz do pokladen politiků, se setkaly s malým odporem ze strany církve. A mnoho křesťanů takovou politiku podpořilo.
Bývalý prezident Jimmy Carter se však odvážil prohlásit, že se dnešní Amerika stala “oligarchií s neomezeným politickým uplácením”. Osobní evangelium a sociální evangelium jsou pro něj totožné.
“Je otázkou, zda původním hříchem Ameriky bylo otroctví, nebo chamtivost.”
Hlavním americkým náboženstvím není taoismus, ale Dowismus, uctívání burzovního indexu Dow Jones. Je otázkou, zda původním hříchem Ameriky bylo otroctví, nebo chamtivost. Kalvinismus tvrdil, že bohatství je jistým znamením vyvolení. Takové učení v Americe vzkvétalo. Evangelium prosperity tento teologický omyl ještě znásobilo.
Když jsem působil v baptistickém sboru Broadway ve Fort Worthu, někteří z nás vytvořili skupinu pro roční studium o vedení sloužících, které vedla Diana Chambersová ze sboru Church of the Savior ve Washingtonu, D.C. Jedním z nejnáročnějších a nejpoučnějších úkolů bylo napsat autobiografii o penězích, ve které jsme podrobně popsali svůj vztah k penězům v průběhu let.
Možná by každý sbor měl každoročně projít “testem na mamon”, který by prověřil jeho vztah k penězům. Před lety nakreslil politický karikaturista Doug Marlette, držitel Pulitzerovy ceny, obrázek, na kterém Ježíš říká jednomu církevnímu představiteli jako bohatému mladému vladaři: “Prodej všechno, co máš, a rozdej to chudým”. Představil si duchovního, jak v náručí svírá stavbu podobnou katedrále a tiskne ji směrem od Ježíše.
Hlavní kritika, kterou za karikaturu sklidil, spočívala v tom, že Ježíše nakreslil v otrhaném rouchu. Ježíš přece nemůže být chudý! A Ježíš přece neříkal taková slova církvi!
Když se Ježíš nechal pozvat domů na večeři k Zacheovi, bohatý celník, dojatý božským přátelstvím, vstal a řekl: “Pane, polovinu všeho, co mám, dám chudým, a jestli jsem někoho ošidil, vrátím mu to čtyřnásobně!” A Ježíš řekl, že se právě stala jeho záchrana!
Walter Rauschenbusch, otec sociálního evangelia v Americe, to komentoval: “Tady prošel velbloud uchem jehly a Ježíš stál a radoval se”. A tak Feenymu a Zacheovi tleskáme a radujeme se spolu s Ježíšem. Nyní je řada na církvi.
Stephen Shoemaker
Stephen Shoemaker
Stephen Shoemaker působí jako kazatel Grace Baptist Church ve Statesville ve státě New York. Dříve působil jako kazatel Myers Park Baptist v Charlotte ve státě New York, Broadway Baptist ve Fort Worth v Texasu a Crescent Hill Baptist v Louisville ve státě Ky.
-krk-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry