Zneužívání: 94. V čem se evangelikálové mýlí v otázce sexu
Zneužívání
Další podvržený dopis C. S. Lewise ukazuje, v čem se evangelikálové v otázce sexu mýlí
Poznámka: Tento článek obsahuje explicitní diskusi o sexualitě.
V nejnovějším vydání laciných napodobenin Dopisu Screwtapeovi z dílny Desiring God se Greg Morse pokouší napodobit klasický román C. S. Lewise tím, že píše dopis démona “manželského poradce” jménem Grimrod svému drahému synovci Globdropovi.
V dopise nazvaném “Keep Them From Sex: A Demon’s Plea for Abstinence” (Chraňte je před sexem: Démonova výzva ke zdrženlivosti) se Morse vydává za démona, který se snaží přimět manželský pár, aby přestal souložit. Přitom ukazuje, jak evangelikální sexuální etika vytváří modloslužbu sexu, kterou démonizuje, nespokojenost v sexu, které se bojí, a podřízenost žen, jež posvěcuje.
Po jedné z Morseových dřívějších napodobenin novozákonní badatelka Laura Robinsonová ukázala, co dělá tento Lewisův román tak vtipným a překvapivým dílem, jakým je, a proč se napodobitelé, jako je Morse, posedle zabývají otázkami, které by strýčka Screwtapa nikdy nezajímaly.
“Zdá se, že američtí evangelikální imitátoři se snaží vytvořit nudného démona střední úrovně, který přináší humor a překvapení, jaké přináší Screwtape v dopisech z jeho románu,” poznamenala Robinsonová.
“Strohé apokalyptické instinkty amerického evangelikalismu nedovolují démonům, aby míchali karty v oblasti středních, nudných, mezilidských hříchů. To znamená, že se nekoná žádné překvapení (evangelikální Screwtapové se vždy obávají přesně toho, o čem si myslíte, že by se měli obávat), ale ještě trestuhodněji, že se nekoná žádný převrat. Na životě démonů není nic nudného ani ponurého, co by příběh činilo zábavným. Spíše mají všichni démoni z pohledu autora velkou a důležitou práci.”
Autorka upozorňuje na tuto skutečnost: “V čím dál hloupější koláži Grega Morse se Globdrop vyskytuje v seminářích, kde se snaží z mužů udělat slabochy” a “také nutí ženy, aby se vzdělávaly a pracovaly, místo toho, aby rodily děti”.
To, na co zde Robinsonová upozorňuje, odhaluje, že tím, že z démonů dělají velké a důležité zaměstnance, patriarchální muži nakonec oslavují svou vlastní důležitost. Jako ochránci říše na vrcholu Boží genderové hierarchie cti a podřízenosti vidí muži jako Morse sami sebe jako ty, kteří mají velkou a důležitou práci – z mužů dělají vládce a z žen své sexuální otrokyně.
Mocná příležitost prvotního sexu
Morse se ve svých úvahách zaměřuje na to, jak přimět ženatého muže k sexu s jinou ženou, než je jeho manželka.
“Chápu tvou přirozenou averzi s fyzickými a prvotními lidskými pudy,” říká strýc Grimrod svému synovci Globdropovi. Když popisuje sex jako “propletená těla a mávající údy”, Grimrod slintá: “Ale ach, kolik to pro ně znamená! Jakou příležitost sex představuje.”
Pro Grimroda je sex tělesnou vášní, která “‘vede válku’ proti jejich duším” a svým smyslným vábením je strhává “ke smrti, jak se je kdysi snažil varovat otec”.
Pro Morseho je sex smrtelnou hrozbou s prvotní silou, před níž musí autoritativní muži varovat. Jeho volba slov připomíná rozhovor Prestona Sprinkla se Sheilou Gregoireovou a Rebeccou Lindenbachovou, kdy Sprinkle hovořil o tom, že když muži vidí ženu v kalhotách na jógu, “téměř doslova jim tečou sliny z úst” a vydávají přitom kloktavé zvuky. Je ironické, jak muži tak posedlí sakralizací své moci nad ženami prezentují sami sebe jako bezmocné před nimi.
Morse začíná své vyprávění u líbánek. “Nastává období líbánek – teď je čas, aby se barva začala oprýskávat. Začínají se vkrádat drobné hádky, ve zdech se pohybují myši,” píše.
Pro Grimroda je bezprostředně po líbánkách vhodná doba, aby démoni zahájili svůj “program manželské abstinence (MAP)”.
Nesplnitelná očekávání evangelikální sexuální etiky
Abychom pochopili, proč se Morse zaměřuje na počáteční fázi po líbánkách jako na dobu, kdy je třeba začít muže svádět, je důležité si uvědomit, jak evangelikální sexuální etika formuje očekávání od líbánek.
Protože evangelikálové věří, že věčnost stráví buď přijímáním tělesných rozkoší navěky v nebi, nebo tělesnými mukami navěky v ohnivém jezeře, je každý rodič posedlý tím, aby se jeho děti po smrti dostaly do nebe. Oddávání se tělesným požitkům během několika krátkých let na zemi vystavuje duši nebezpečí, že po smrti bude zažívat nekonečné tělesné bolesti. A i když se snažíte důvěřovat spíše v milost než ve své vlastní skutky, abyste byli spaseni, provozování sexu mimo manželství bez výčitek svědomí dokazuje, že jste nikdy nebyli spaseni. Takže se musíte cítit opravdu špatně kvůli sexu mimo manželství a zdržet se jakékoli účasti na něm.
Když evangelikální teenageři začnou pociťovat sexuální nutkání, rodiče je varují, aby nikdy nemasturbovali. Místo toho mají s jakýmkoli uvolněním svých tužeb počkat až do svatby. Pokud vás něco svědí, můžete se podrbat na hlavě. Pokud máte křeč, můžete si masírovat nohu. Pokud jste však vzrušení, vaše věčná duše je v nebezpečí, pokud se vaše ruce přiblíží k pasu. To vytváří posedlost sexuálním uvolněním, která je poháněna strachem.
Každé ráno, když se probudíte vzrušení, se od vás očekává, že vyskočíte z postele a hned se pustíte do snídaně. Každé odpoledne, kdy jste vzrušení, jste přesvědčeni, že jste závislí na sexu. A když ležíte v posteli a nemůžete usnout, protože vás dráždí měkké prostěradlo, musíte prostě ležet a nic nedělat, přičemž se snažíte myslet na biblické verše, peklo nebo kříž.
Pokud evangelikální dospívající chlapec někdy dostane noční ejakulaci, musí se modlit, aby mu Bůh způsobil, že na ten sen zapomene. Pokud se dospívajícím dívkám někdy zdají sny o sexu, no, nevím, co by na to řekly, protože dívky jsou vždy považovány za nebezpečí, a ne že by samy měly sexuální touhy. Takže si nepamatuji, že by se někdy připouštěla možnost, že by ženy měly sexuální sny.
U těch, kteří po sexu netouží, se ptáte, jestli s vámi není něco v nepořádku nebo nefunkční, protože netoužíte po tom, k čemu jste vlastně byli původně stvořeny.
A na ty, které přitahují lidé stejného pohlaví, se nabalují další vrstvy hanby a strachu, protože se říká, že Bůh vás vydává zvrácené mysli kvůli tomu, že jste nevděční a posedlí sami sebou. Ale je ti teprve 12 let. Takže jsi zmatený z toho, jak to, že jsi byl tak zlý, že tě Bůh už vydal.
To trvá nejméně deset let a nemáš si o tom s kým promluvit, dokud nejsi dost starý na to, aby ses oženil a měl líbánky, během nichž údajně zažiješ Boží záměr nejlepšího sexu vůbec. Co by se mohlo pokazit?
“Žena, kterou jsi mi dal”
Evangelikální strach z pekla spojený s pohledem na ženská těla jako na nebezpečná a na sexuální rozkoš jako na smrtelně nebezpečnou vytváří posedlost sexem a jeho potlačování, které žádné manželství nemůže uspokojit, zejména ne během líbánek. Proto mnoho evangelikálů uvádí, že jejich líbánky skončily zklamáním.
Není to však způsobeno tím, že by je démoni pokoušeli ke zklamání, ale očekáváním a zoufalstvím, které evangelikální sexuální etika vytvořila.
S ohledem na toto nevyhnutelné zklamání Morseův démon Grimrod říká: “Vysušte jeho sexuální život s manželkou. Vysušte manželské lože a pak, všeho do času, ho přiveďte k jiným proudům.”
Morseovo vyprávění svaluje vinu především na ženy a pornografii. Říká, že muž si myslí: “Tohle není úplně to, co jsem čekal – často to znamená (i když si to neuvědomuje), že manželský sexuální život se vůbec nepodobá pornografii”.
Tvrdí, že každá žena v pornu “je vždy žádoucí, nemá děti, nesdílí s mužem žádný citový život, nehádá se s ním a nezná jeho chyby. Nenosí žádné jizvy z minulosti ani smutek v přítomnosti. Je neúnavná, vylepšená a přístupná – svůdná a již zlákaná. Nechce mluvit, plakat, spát ani se dělit o břemena; nikdy není nejistá.”
To může být důkazem, že Morse ve skutečnosti nikdy nesledoval porno.
Velká část pornografie samozřejmě zobrazuje nesplnitelné standardy krásy a sexuálního projevu, které mohou vést ženy a muže k nepříznivému srovnávání a nejistotě ohledně jejich těla nebo jejich výdrže. A ano, ve většině toho, co je k dispozici na internetu, se také zobrazuje škodlivá, dehumanizující dynamika moci.
Ale patriarchové čistoty musí přestat obviňovat pornografii jako příčinu toho, co jejich teologie vytvořila. Ať už pornografie sehrála jakoukoli roli v nastavení nemožných očekávání pro líbánky, nemůže se to srovnávat s rolí, kterou sehrála teologie strachu a kontroly, rozkoše a trestu, kterou nad námi tito muži ovládali.
Všimněte si také, jak se ukazuje Morseův pohled na evangelikální ženy. V tomto scénáři nejsou vždy žádoucí, mají děti, nerozumějí manželovým emocím, hádají se se svými muži, chtějí si povídat, plakat, spát nebo sdílet svá břemena. Jaké hrůzy! To nejsou starosti démona, ale nárokujících si mužů.
Ať už obviňují údajně bezchybné ženy z porna, nebo údajně ženy s jizvami ze svých evangelikálních manželství, vzorec je stejný. Stejně jako jejich praotec Adam před nimi svádějí vinu za problémy, které sami vytvořili, na ženy.
Kontrast manželského a nesezdaného sexu
“Ach, to opojení sexem!”, píše Morse. “Sex”, samozřejmě mimo manželství – nikoliv uzlovitý, scvrklý, jakým se ve skutečnosti stane jeho skutečný sexuální život. Pro ty nesezdané: sex, sex a ještě jednou sex. Pro ženaté: hašteření, zaneprázdněnost a postel sdílená se spolubydlící.”
Na jiném místě svého dopisu popisuje sex svobodných jako “pestrý, vášnivý, odvážný, svobodný. Je to plavání s delfíny, vznášení se s orly, běhání s divokými koňmi, obnažování se pod zapovězenými vodopády,” na rozdíl od manželského sexu, který popisuje výrazy jako: “Samota, ponurá a nevyhnutelná. … Vinice pyšnící se jedním trsem; klesající zásoby, snižující se výnosy.”
V důsledku tohoto kontrastu a nedostatku života evangelikálních žen, který by odpovídal divokým způsobům světských žen, podle něj manžel “zahořkne a zleniví”, zatímco manželka “zapomene a je spokojená”.
Nikde v tomto článku se démon nebojí, jak úžasný je evangelikální manželský sex. Místo toho je evangelikální manželský sex vždy prezentován v přehnaně negativních termínech, zatímco sex mimo manželství je líčen jako nonstop orgasmus s nekonečnou zásobou modelek z Playboye.
Opět platí, že prvotní moc, která je zde sexu přisuzována, je živena teologickými skripty autoritativních evangelikálních mužů, nikoliv všemi ženami, které tito muži obviňují.
Kontrast mužských a ženských těl
Podle Morseova démona dochází u vdaných žen, které mají děti, k hormonálním změnám, které vedou k únavě, ubíjejícím nervům a vyčerpání. “Uvědom si, Globdrope, že její tělo se nakonec začne měnit. Ona to pozná; nebo ne? Začne si všímat jiných žen? Nebude se cítit tak žádoucí, a tak se postará o to, aby se její touha snížila,” píše Morse.
Morse se samozřejmě nikdy nezmiňuje o tom, že by muži stárli, byli unavení, ztráceli kondici nebo měli potíže s dosažením či udržením erekce. Těla mužů, která nedosahují nějakého vyfantazírovaného ideálu, zcela proklouznou bez povšimnutí. Všechno se to týká ženských těl, která jsou nedostatečná.
Sexuální touha a rakovina prsu
Když jsme zjistili, že moje žena Ruth Ellen má rakovinu prsu ve třetím stádiu, zajímalo nás především její zdraví. Čekala ji chemoterapie, ozařování a dvojitá mastektomie.
Z mnoha nepředstavitelných emocí, které jsme museli zvládnout, jsem se musel jako heterosexuální muž vyrovnat také s pocity, že mě sexuálně přitahuje část těla mé ženy, která ji zabíjí. A v průběhu následujícího roku, kdy její tělo chřadlo na pouhou skořápku, až jsem už ani nepoznával její oči, bylo to poslední na světě, co by pomohlo nám oběma nebo našemu manželství, kdybych na ni tlačil, aby se postarala o mé sexuální touhy.
Ve skutečnosti jsme předtím, než jí před dvěma lety diagnostikovali rakovinu, prožívali nejuspokojivější sex našeho tehdy sedmnáctiletého manželství. Když jsme se však ohlédli za našimi předchozími dvěma desetiletími sexu, mohli jsme každý náznak nespokojenosti přímo vysledovat zpět k teologickým skriptům naší evangelikální sexuální etiky. Míra, do jaké jsme tyto teologie odbourali, byla mírou, do jaké se nám otevřel prostor pro uspokojivější sex.
Kromě toho, že máme rakovinu, máme také pět dětí. Její tělo toho tedy zažilo hodně. A úplně jiným způsobem si prošlo i to moje. Po dvaceti letech opotřebování v úklidové branži a častého stravování ve fast foodech mezi zaměstnáními už také nejsem žádné jarní ptáčátko.
Takže když rakovina zaklepala na naše dveře, byli jsme schopni proplout všemi normálními sexuálními touhami, které jsem nadále měl, a zároveň upřednostnit její uzdravení a zpracovat složitost mých tužeb ve vztahu k povaze její nemoci, aniž bychom se při tom navzájem ztratili. Nebyli bychom schopni se přes to přenést k uzdravení a obnovenému ocenění života a jeden druhého, které prožíváme dnes, kdybychom byli svázáni strachem, posedlostí a nároky evangelikální sexuální etiky.
Hierarchie v sexu je o uctívání a podřizování se penisu
Protože všechny hierarchické interpretace reality strukturují vztahy prostřednictvím slávou posedlé mocenské dynamiky cti a podřízenosti, evangelikální sexuální etika, která je zarámována do hierarchických teologií, nakonec vede k povinnému sexu. Protože ženy jsou v jejich hierarchii pod muži, existují proto, aby ctily muže a podřizovaly se jeho sexuálnímu potěšení, zatímco muži uplatňují svou svrchovanost tím, že mají svou vůli a uplatňují ji na těch, kdo jsou pod nimi.
Proto se tolik nedávných konzervativních evangelikálních pojednání o sexualitě napsaných muži soustřeďuje na jejich penis. Když je sexualita mapována na jejich hierarchii, jde o povinnost ctít a podřizovat se jejich penisu, který má slavný prožitek uctívání.
A to je nakonec důvod, proč se navzdory touze těchto mužů po údajně bezchybných divokých ženách světa cítí povinni prosazovat monogamii.
Evangelium monogamie a trestající potěšení z penetrace
“Pomalu odhalujte monotónnost monogamie,” píše Morseův Grimrod. “Musíme zajistit, aby monogamie se skutečnou ženou (ať už je to kdokoli) byla nastavena tak, aby zklamala. Vůně nového auta musí nakonec vyprchat.”
Vzhledem k tomu, jak popisuje manželský sex, by se člověk mohl divit, proč by se jakýkoli evangelikální muž takové noční můře podřizoval. Ale nakonec je důvodem proč právě jejich hierarchické evangelium trestu skrze potěšení z penetrace. Evangelikální manželský sex lze vydržet, protože jde o “Manželství přesahující všechna manželství, obrovskou intimitu přesahující všechna manželská lože”.
V jiném článku, kde se John Piper dělí o to, co by řekl mladému muži, který uvažuje o tom, že se vyspí se svou přítelkyní, Piper říká: “Víš (že?), že Kristus zemřel za tvé hříchy – za všechny – včetně tvého budoucího smilstva. Když pronikneš do této ženy, zabodneš meč do Ježíšova boku. Přemýšlej o tom. Chceš to udělat? Všechny tvé hříchy – pokud jsi křesťan – jdou na jeho vrub. Každý nový hřích, kterého se dopustíš, je novým mečem zabodnutým do Ježíšova boku. Měj to na paměti, kamaráde. To potěšení, které ti přináší, je vražda Božího Syna. Neber to na lehkou váhu.”
Později pak dodává: “Není nic sladšího – říkám to ze svého svědectví – ležet se svou ženou, podívat se jí přímo do očí v okamžiku sexuálního vyvrcholení a říct: ‘Jen ty! Jen ty! Nikdy jinou!”
V Piperově přirovnání se nesezdaný pohlavní styk rovná vbodnutí meče do Ježíšova těla. Piper však také věří, že toto násilné vbodnutí do Ježíšova těla bylo předem předurčeno Bohem.
A právě proto Piper říká ženám, které byly sexuálně napadeny, že musí vidět “Boží svrchovanost … v okamžiku příčinné souvislosti”, a že pokud to neudělají, “nezbude vám teď žádný Bůh, který by vám pomohl se s tím vypořádat … . Prostě jste ho odstrčily … a ve své bolesti jste ho odstrčily tak daleko na okraj vesmíru, že po zbytek života budete volat k Bohu, aby dělal zázraky, a přesto jste ho odstrčily … . A tak se snažíte říci, že neexistuje žádný smysl, v němž by to svrchovaný Bůh chtěl, že Boha ztratíte do konce života.”
Abychom byli spravedliví, monogamie nemusí být formována touto teologií. A i v sexu někteří lidé v určitých obdobích souhlasí s různými mocenskými rolemi. Ale stále mají sami moc, protože souhlasí s nějakou činností, a ne že by k ní byli teologicky nuceni.
Pro tyto muže je však monogamie prvořadá, protože poukazuje na násilí Otce, který uspokojuje svůj hněv pronikáním do Ježíšova těla tam dole. Nová vůně auta, kterou Otec zakusil při probodávání Ježíše našimi meči, nakonec Otce uspokojila natolik, že se jeho hněv opotřeboval, nechal se odvalit z kříže a přijal nás tím, že se podíval jinam.
Nebo jak popsal jejich evangelium v termínech znásilnění jiný konzervativní evangelikální kalvinistický patriarcha R. C. Sproul:
“Budete se mu bránit, jak jen to půjde, ale Bůh váš odpor překoná. (Jonathan) Edwards tomu říkal ‘svaté znásilnění duše’. Některé lidi tento jazyk prudce uráží. Myslím, že je to ten nejnázornější a nejpopisnější výraz, který mě napadá pro to, jak jsem byl vykoupen.”
A právě o to tu nakonec jde.
Nejde o to, že by tito muži byli zklamaní ze svých manželek. Ještě hlouběji než v tom spočívá skutečnost, že jejich konečné zklamání spočívá v jejich posedlosti mocí založené na jejich ubohé náhražce evangelia.
Rick Pidcock
Rick Pidcock
Rick Pidcock je absolventem Univerzity Boba Jonese v roce 2004 s bakalářským titulem v oboru Bible. Je to spisovatel na volné noze se sídlem v Jižní Karolíně a bývalý Clemons Fellow s BNG. Nedávno dokončil magisterský titul v oboru uctívání na Northern Seminary. Je otcem pěti dětí v domácnosti a produkuje hudbu pod uměleckým jménem Provoke Wonder. Sledujte jeho blog na adrese www.rickpidcock.com.
-tep-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry