Ženy ve službě: 13. Violet Hedgerová

Příběh první baptistické ženy, která studovala a byla ordinována kazatelkou

Ženy ve službě

Violet Hedgerová – průkopnice, významná kazatelka a osobnost

V říjnu 1919 vstoupila Violet Hedgerová do Regent’s Park College jako první baptistická žena, která na škole studovala kazatelskou službu.

V 19 letech stála před přijímací komisí v Regent’s a vysvětlovala svou touhu stát se misionářkou v Africe.

Návrh, zda půjde do Afriky hned, když ji pošle vysoká škola, odmítla a trvala na tom, že musí být nejprve proškolena. Vysoká škola souhlasila a ona začala studovat.

Pro Regent’s Park College to byla tehdy bouřlivá doba: samotná budova byla převzata pro dům nevidomých vojáků a námořníků, zatímco studenti studovali a byli ubytováni mezi Hackney a New College a hrozil odchod do důchodu G. P. Goulda. Gould byl průkopnický ředitel školy a podporoval žádost Violet o studium.

Šek pro Violet Hedgerovou od Paula Fiddese na studijní polpatek

Bohužel v době jejího příchodu ho nahradil H. Wheeler Robinson a Regent’s se stala poněkud nepřátelským prostředím. Wheeler Robinson ignoroval její přítomnost a požadoval, aby zaplatila všechny své vlastní poplatky za zkoušky a nástup do školy, ačkoli bylo zvykem vysoké školy hradit je svým studentům.

Napravil to profesor Paul Fiddes během svého působení jako ředitel školy Regent’s Park College, který daroval Violet šek (viz obr.). Violet nicméně svůj čas studií na vysoké škole milovala a laskavě mluvila o podpoře, které se jí dostalo od jejích spolužáků.

V roce 1923 jí byla udělen titul BD (Bachelor of Divinity – bakalář bohosloví) a zahájila obtížné hledání kazatelského místa.

Violet Hedgarová uprostřed studentů a učitelů Regent’s Park College

Přestože se Violet setkala s překážkami a nedůvěrou, byla ordinována v roce 1926 a zahájila kazatelskou službu v Littleoveru, v zápasícím sboru, který před jejím příjezdem neměl za 15 let jediný křest. Za kaztelské služby Violet Hedgerové došlo k oživení sboru, když její kázání podnítilo sbor, aby se pustil velkého dobrodružství křesťanského života.

Kazatelská služba Violet byla dost dobrodružná i bez druhé světové války. V jejím průběhu byl její sborový dům v Chathamu třikrát bombardován, potřetí zůstala v bezvědomí, byla několik hodin pohřbena v troskách a ze zranění měla trvalé následky. Jindy prováděla pohřeb během náletu, mezi padajícími bombami.

Neodradilo ji to, později pokračovala v přestavbě baptistické modlitebny v Chalk Hill z trosek z války, přičemž stále odolávala předsudkům svých členů sboru a kolegů.

V nádherném článku pro Baptist Quarterly¹ líčí Violet všechny známé příběhy o tom, jak ji obtěžovali ti, kdo zpochybňovali její povolání do kazatelské služby.

„Ó Pavle, Pavle, jaké předsudky jsou kladeny k tvé tíži!“ volá, když píše o těch, kteří se jí ptali, jakým právem káže a omluvili se ze jejího výročního čaje – s tím, že tento apoštol by také nepřišel – a kteří zpochybňovali její přítomnost na staršovstvu. V druhém případě, na otázku, co by si Pavel myslel o její účasti, Violet odpověděla: „Nejsem si jistá, ale zeptám se ho, až se s ním setkám!“

Velmi doporučuji, abyste se s Violet Hedgerovou seznámili. Byla skutečně průkopnicí, pozoruhodnou kazatelkou a osobností, která vášnivě věřila v Boha, který povolává ženy i muže, aby vedli ostatní do jeho přítomnosti. Bůh není muž … Copak na tom může být hrozného, milý Bože, že ta žena může učit? Což mu nesmí samo ženství zjevit, kdo je naše Matka?“

Poznámky:

¹ Baptist Quarterly 10.5 (leden 1941), str. 243-253

Molly Bootová

Baptists TOGETHER Magazine