Střípky z historie: 23. Pavel Titěra a letniční hnutí v Brně

Střípky z historie přinášejí náhled do brněnského baptistického sboru na přelomu padesátých a šedesátých let, kdy se podílel na vzniku letničního hnutí v Brně.

Střípky z historie

Pavel Titěra a letniční hnutí v Brně

Historie brněnského letničního sboru před rokem 1989 je spojena s řadou jmen. Patří k nim mimo jiné tři muži, a to jsou Ladislav Mečkovský a Bohuslav Tetiva, kteří stáli u jeho zrodu, a baptistický kazatel Pavel Titěra, který nasměroval brněnský baptistický sbor k hledání letniční zkušenosti. Dále stáli v jeho zárodku křesťané z  letničních skupin v Jevišovce a Nejdku (okres Břeclav) a reemigranti z Rumunska a Maďarska¹.

Jan Titěra a brněnští baptisté

Na zformování brněnského letničního sboru měl však stěžejní roli jiný muž. Byl to kazatel a pozdější předseda Výkonného výboru Bratrské jednoty baptistů ThDr. Pavel Titěra. Ten se v září roku 1955 stal kazatelem brněnského baptistického sboru, kam přišel z Jednoty bratrské v Holešově.

Zhruba rok po svém nástupu do Brna začal ve sboru mluvit o členech Jednoty českobratrské na Těšínsku, kteří měli letniční orientaci, a někteří baptisté proto začali usilovat o duchovní dary. Tito baptisté v roce 1957 navštívili letničně orientovaný sbor  Jednoty českobratrské v Hrádku a začali se v Brně scházet k modlitbám za křest v Duchu svatém. Skupinka se pozvolna rozšiřovala. Od roku 1959 již probíhala pravidelná nedělní modlitební shromáždění a v roce 1960 přijeli do Brna i těšínští letniční. V této skupince se postupně shromáždilo jádro budoucích letničních, kam Mečkovský i Titěra patřili².

Někteří ze členů brněnského baptistického sboru se však postavili ostře proti a poslali na ústředí Bratrské jednoty baptististů stížnost, nebylo však nijak zakročeno. V roce 1962 onemocněl laický kazatel brněnského sboru Bratrské jednoty baptistů Bohuslav Tetiva a odjel na léčení do Štrbského Plesa. Po ukončení léčby se oba manželé při zpáteční cestě zastavují na Těšínsku u bratra Brózdy a během této návštěvy prožil bratr Bohuslav Tetiva křest v Duchu svatém. V roce 1964, po dvou letech scházení, obdržel křest Duchem svatým i Ladislav Novák, pozdější starší sboru.

Od roku 1965 nastaly mezi Tetivou a Titěrou neshody kvůli náplni modlitebních setkání. Někteří členové začali modlitební shromáždění kritizovat, neboť v nich spatřovali řadu excesů. Například když jeden host vyučoval, že přijetí daru jazyků lze iniciovat rychlým opakováním určitého slova. Zhruba v tuto chvíli skupinku opustil pozdější pověřený kazatel Kristoslav Smilek³. (Dnes by se zřejmě nad danou praxí již nikdo nepohoršil, jelikož jde o doporučovanou metodu iniciace glosolálie na Kurzech Alfa, které sbor BJB pořádá).

Jindy jeden ze členů formující se letniční skupinky začal na shromáždění nahlas mluvit v jazycích s výkladem, že v tomto sboru je zarmucován Duch svatý a někteří členové sboru napsali dokonce stížnost na ústředí v Praze. Rudolf Bubik později prohlásil, že touto formou zasahování do chodu baptistického sboru ze strany letničních došlo k jeho rozbití. Sám později tímto způsobem odmítl pracovat⁴.

Tyto modlitební chvíle byly nakonec zrušeny. Skupina letničních “nadšenců” se však scházela dál v bytě Josefa Nováka, který roku 1947 přišel z Volyně do Čech, zakotvil v Podbořanech a v Žatci, kde se už tehdy ve sboru Bratrské jednoty baptistů zformovala letniční skupinka. 

V listopadu 1968 začal Josef Novák navštěvovat i shromáždění vedené Tetivou. Novákova skupinka se tehdy, stejně jako letniční na Slovensku, nahlas společně a hlučně modlila v jazycích, což bylo pro bývalé brněnské baptisty nezvyklé. Později vyšlo najevo, že Novák se v zahraničí vydával za vedoucího letničního hnutí v Čechách, za což pobíral i finanční obolus, a jednal za zády přípravného výboru v legalizaci letniční církve na vlastní pěst. Proto byl letničními dán do kázně.

Novou situaci v brněnském baptistickém sboru řešilo již o dva roky dříve ústředí BJB a poté výroční konference BJB, která k tomu schválila toto Prohlášení:

V polovině července 1966 byla ústředím do Brna svolána schůze staršovstva. Výsledkem bylo nařízení, že každý člen, který by byl letničně zaměřen, se musí vzdát svých funkcí ve sboru. Prakticky to znamenalo vystoupit ze staršovstva, ukončit kazatelskou službu i jakoukoliv službu vedení.

Na sborovém shromáždění bylo členské základně sděleno, že pokud se kdokoliv dostaví na příští shromáždění, bude to znamenat, že se letniční zkušenosti zřekl. Tento stav byl pro letniční baptisty nepřijatelný, vyložili si jej jako vyloučení a v roce 1966 osmnáct členů odešlo. Tak vznikl zárodek budoucího letničního sboru v Brně.

Poznámky:

¹ Gabrielová, Petra. Historie rozhodných křesťanů letničních v dokumentech Státní bezpečnosti (70. a 80. léta 20. století) Studie 113 –  https://www.abscr.cz/data/pdf/sbornik/sbornik7-2009/kap09.pdf (25. 11. 2018).

² Vznik letničního hnutí v Brně a Bratrská jednota baptistů. NotaBene Hyde Park baptistů. http://notabene.granosalis.cz//modules.php?name=News&file=article&sid=3561 (25. 11. 2018).

³ Svědectví členky sboru, pozdější členky Apoštolské církve Emile Vencálkové.

⁴ Bubik, Rudolf. Historie letničního hnutí VI. Co jsem prožil. Křesťanský život, Albrechtice, 2007.

Prameny:

Dějiny Apoštolské církve – 1. díl: 1989 – 1997: AC Brno (1966 – 1996)

Vznik letničního hnutí v Brně a Bratrská jednota baptistů

-krst-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů